Režie: Arturo Gonzalez Villaseñor
Každý den od roku 1995 stojí skupina žen u kolejí nedaleko mexického města La Patrona. Říkají si „patronky“ a čekají, až pojede nákladní vlak plný ilegálních migrantů z Latinské Ameriky, kteří se vydávají na nebezpečnou cestu za snem o lepším životě ve Spojených státech. „Matko, máme hlad,“ křičí z vlaku na patronky, které jim z beden házejí lahve s vodou a balíčky s jídlem, které samy navařily. Nevynechají jediný vlak. Film mladého mexického režiséra dává nahlédnout do osudů jednotlivých žen, které ač jsou samy chudé, mají velké pochopení pro utrpení ostatních.