Beethoven také v Trojhalí

Janáčkova filharmonie zahraje v rámci průběžného multižánrového ostravského festivalu nazvaného „Bo kultura jede“ v Trojhalí. V sobotu 4. července od 19 hodin zazní dva opusy Ludwiga Van Beethovena: Koncert pro klavír a orchestr č. 5 Es dur op. 73 a Egmont, scénická hudba op. 84. Společně s ostravskou filharmonií se představí klavírista Matyáš Novák a sopranistka Kateřina Kněžíková. Dirigovat bude Jiří Rožeň. O den dříve bude mít tento program svou premiéru v opavském kostele sv. Václava.

Na stránkách Janáčkovy filharmonie se můžete mimo jiné dočíst: „Máme tu Beethovenův rok. Tento velikán mezi skladateli je totiž letošním „jubilantem“. V prosinci uplyne od jeho narození 250 let. Sice se neví, kdy se přesně narodil (známé je pouze datum křtu – 17. 12. 1770), což pořadatelům oslav dělá trošku těžkou hlavu, ale jinak celosvětovému slavení nic nebrání. A Janáčkova filharmonie Ostrava samozřejmě také přispěje svou troškou. Proto také první z opavských koncertů JFO a jeho „repríza“ v ostravském Trojhalí o den později v rámci akce Bo kultura jede bude patřit Beethovenovi.

Nejprve zazní slavný Beethovenův Císařský klavírní koncert. Skladba byla komponována roku 1809, dokončena v únoru 1810 a skladatel ji věnoval svému mecenáši a žáku, arcivévodovi Rudolfovi, příštímu arcibiskupu v Olomouci. Ještě téhož roku koncert vyšel tiskem v Londýně; přízvisko Emperor (Císařský) dodal dílu anglický vydavatel, snad s ohledem na majestátní charakter díla, ale i s poukazem na nositele dedikace, habsburského arcivévodu. Z celé pětice Beethovenových klavírních koncertů je právě Koncert Es dur nejoblíbenějším.

Následovat bude scénická hudba ke Goethově truchlohře Egmont, která spolu s předehrou měla premiéru v roce 1810 ve Vídni. V tamním Hoftheatre při premiéře dílo dirigoval sám skladatel. Děj Goethova dramatu se odehrává ve druhé polovině 16. století, kdy byl za španělské nadvlády popraven vlámský kníže Lamoraal Egmont – za zradu krále Filipa II. Jeho smrt byla jedním z popudů vypuknutí nizozemské revoluce, z níž vzešla samostatnost této země. Goethova tragédie končí smrtí Egmonta a zdůrazněním pokračování boje za svobodu. Tato tématika byla Beethovenovi velmi blízká.“ (hav)