Kinterovy městské krajiny z baterek či zářivek

Až do konce ledna 2022 je k vidění v ostravském Gongu, konkrétně ve dvoraně Milan Dobeš Museum, které zde sídlí, výstava Krištofa Kintery s názvem Neuropolis. Těšit se můžete na nejnovější tvorbu jednoho z nejvýraznějších a nejuznávanějších představitelů soudobé české výtvarné scény. Výstava Neuropolis zahrnuje sochy a reliéfy poskládané ze zářivek, vybitých baterek či jiných součástek. Instalace tak vytváří jakési městské krajiny.

Krištof Kintera sám o svých nových instalacích před časem uvedl: „Zaměřil jsem se na krajinu, s lehkou nadsázkou říkám, že se momentálně věnuji „krajinomalbě“ a „reliéfům“, což zní přitažlivě anachronicky, až lze kdekoho škodolibě zmást. Krajinomalba i reliéf jsou totiž formálně poněkud passé. Fascinuje mě změna a záměna měřítek, kdy něco velmi malé, propracované a pečlivě vynalezené připomíná něco velké, rovněž dobře promyšlené a architekty a developery prosazené a stavebníky postavené. Sýpka připomíná cívku, plynojem kondenzátor a zářivka mrakodrap, paměťové sloty bytovou výstavbu na předměstí. Mikro a makro se prolíná, co je nahoře, je i dole, co je malé, je i velké, a malé je ve velkém a velké je v malém. A mezi tím běhají myriády mravenců, neboli my lidé, s celou škálou svých osobních tužeb, postojů, pocitů a problémů. Do psychologie se však nehodlám pouštět, zaměřuji se pouze na konfrontaci měřítek a formálních podobností. Na pečlivou provázanost jednotlivých prvků. Vytvářím obraz, který nesvítí, nepulzuje, nekouří ani netopí. Socha kondenzuje svoji energii bez ambicí jakkoli prakticky fungovat. Zajímají mne vertikály růstu a křivky následného zhroucení, kdy na starém a opotřebovaném roste nové a blyštivé, které stejně dříve či později zrezne a zoxiduje a bude opět dočasně nahrazeno něčím novým, zdánlivě nezničitelným."

Prorůstání technologií do lidského života je dlouhodobým tématem Kinterových prací. Spektrum jeho sochařské tvorby je poměrně široké. Zahrnuje drobnější sochařské objekty i monumentální sochařské kompozice pro galerie či veřejný prostor. Výchozím stavebním materiálem Kinterovi často bývají rozličné spotřební produkty a elektrotechnické součástky, např. plastové míče, nápojové plechovky, lustry, pračky, jízdní kola, použité bateriové monočlánky nebo desky plošných spojů. V některých případech tyto prvky Kintera opět zapojuje do elektrické sítě (např. z lamp a svítidel sestavená figura My Light Is Your Life – Shiva Samurai, 2009), využívá jejich mechanických vlastností (např. bubnů praček v instalaci We All Want to be Cleaned, 2017) nebo je doplňuje o pohybové či zvukové prvky.

Další informace o Kinterovi najdete např. na Wikipedii nebo přímo jeho stránkách. (hav, foto: ostravainfo.cz)