Do zemědělského muzea na venkovní výstavu o starokladrubácích

Národní zemědělské muzeum Ostrava je z epidemických důvodů pro veřejnost zatím uzavřené, nabízí však první venkovní výstavu nazvanou Starokladrubský kůň – historie dvorního hřebčína Kladruby nad Labem. Prostřednictvím 22 panelů představuje kromě samotného plemene také historii hřebčína a tamní komponovanou krajinu, zapsanou v roce 2019 na Seznam světového dědictví UNESCO. Výstava je před muzeem volně přístupná a veřejnost ji může navštěvovat až do konce září 2021.

Muzeum, které svou činnost zahájilo loni v září, naleznete v areálu Dolní oblasti Vítkovice. Informace o něm nebo třeba aktuální výstavě najdete na jeho internetových stránkách.

Pořadatelé k výstavě mimo jiné píší, že hřebčín v Kladrubech nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě. Koně se zde chovají a cvičí více jak 440 let. Hřebčín je zároveň domovem nejstaršího původního českého plemene koní – koně starokladrubského. Ten byl jako jediné plemeno vyšlechtěn pro ceremoniální účely císařského dvora. Mohutný kůň s charakteristickým klabonosem byl zapřahán do kočárů králů, císařů a nejvyšších církevních hodnostářů. Majestátní bělouši a vraníci, kterých je dnes na světě pouhých 1800, jsou chováni především v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem, kterému už v roce 1579 udělil císař Rudolf II., velký znalec a milovník koní, statut císařského dvorního hřebčína. Společně s chovem koní se tak začala psát i historie jedinečné krajiny v jeho okolí.

Výstava představuje výjimečnost Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Věnuje se nejen samotnému plemenu starokladrubského koně, ale také historii hřebčína a zdejší komponované krajině, která byla právě pro potřeby hřebčína po celá staletí utvářena. Stala se tak unikátní a dokonale vyváženou kulturní krajinou složenou z luk, pastvin, starobylých alejí, lesů, slepých ramen Labe a historických hospodářských budov hřebčína. (hav)