Na rekonstruované nádvoří klimkovického zámku se vrací středověká studna

Nádvoří klimkovického zámku, které bylo poslední čtyři roky rozkopané, bude již v červenci opět reprezentativním prostranstvím. Stavební práce, jež krátce po jejich začátku na podzim 2018 přerušil archeologický nález historické studny, znova odstartovaly koncem loňského roku.

„Cílem obnovy nádvoří zámku je uchovat významnou část hmotného kulturního dědictví v regionu. Jeho novou dominantou bude novotvar studny, moderně pojatý z pískovcových bloků. K tomuto řešení jsme přistoupili proto, že se nedochovaly žádné dokumenty o původním tvaru středověké studny, jejíž objev je opravdu ojedinělou záležitostí v celém Moravskoslezském kraji. Odkrytí a přiznání studny bude připomínat historický význam zámku včetně jeho úlohy při zajišťování přístupu k vodním zdrojům pro místní obyvatele. Nový zajímavý prvek obnoveného nádvoří přispěje k rozvoji turistického ruchu v našem městě,“ řekl starosta Klimkovic Jaroslav Varga.

Nádvoří se v roce 2018 začalo rekonstruovat nejen proto, aby se odstranila naprosto nevhodná betonová zámková dlažba, která sloužila jako podklad k parkování, ale také kvůli nutné opravě kanalizace a její přespádování do nového kanalizačního systému a nezbytnému odstranění septiku. V budoucnu bude nádvoří především společenským prostorem, kde se budou mimo jiné odehrávat komorní kulturní akce.

Aktuálně už je hotovo usazení odvodňovacích štěrbin pískovcové dlažby i dvou schodů, připraveny jsou rozvody pro osvětlení, nahozena je sanační omítka, dokončena je kamenná dozdívka studny i jedinečná montáž stěn a límce studny. Nyní se pokládá pískovcová dlažba, dále se bude překrývat studna ozdobnou mříží, nahazovat se budou vápenné omítky, natírat se bude celá vnitřní fasáda, zapojí se osvětlení nádvoří i studny. Celkové náklady se odhadují na zhruba 5 milionů korun.

Projekt rekonstrukce nádvoří připravilo architektonické studio d21 architekti.

„K vydláždění nádvoří jsme navrhli pískovec většího formátu a tloušťky 80 milimetrů, tím bude zajištěna stabilita dlažby, která je doplňována kamennou valounkovou štětovou dlažbou, která vyrovnává zborcené plochy a tím odstraňuje výškové rozdíly, takže nádvoří bude bezbariérové. Voda z pískovcové dlažby bude svedena do skrytých žlabů a velmi subtilních odvodňovacích lišt, které nenaruší estetickou hodnotu tohoto řešení,“ popsala architektka Denisa Barvíková s tím, že výrazným prvkem bude především studna, jejíž masivní tělo je složeno ze čtyř dílů a slouží zároveň jako lavice. „K sezení budou složit také nově navržené prvky moderního venkovního mobiliáře z černého kovu. Decentní osvětlovací tělesa, kotvená na fasádách a imitující v daných místech původní pískovcové sloupy, umocní večerní atmosféru celého nádvoří. Osobně bych byla ráda, kdyby nádvoří v budoucnu ozdobila také námi navrhovaná bronzová socha na pískovcovém soklu zakladatele nebo patrona města. Měla by být umístěna právě v ploše štětové dlažby, která jinak není pochozí,“ doplnila architektka.

Architektonický návrh vznikal v souladu a po konzultacích s Národním památkovým ústavem.

„Jak ukázal stavebně historický průzkumu, který zpracoval Národní památkový ústav, už v minulosti byla v prostoru nádvoří byla použita kamenná štětová valounková dlažba, a jako další kamenný materiál zde byl využit pískovec. Proto byla zvolena kombinace těchto dvou materiálů i na aktuální předláždění nádvoří. Jelikož tvar historické studny není v historické ikonografii či jiných historických materiálech zachycen, byl zvolen jednoduchý novotvar, který materiálově navazuje na prostor nádvoří a svou jednoduchostí jej vhodně doplňuje,“ objasnila Markéta Jurašková z Národního památkového ústavu. Podle ní dokládá nález studny historický význam šlechtického sídla. „Navržená nadzemní část studny je zpracována v jednoduchém architektonickém tvarosloví za použití kvalitních tradičních materiálů, v daném případě přírodního kamene, pískovce. Studna s vnitřní původní kamennou vyzdívkou je hluboká 15 metrů, voda dosahuje do zhruba tří metrů. Zakrytí studny bude řešeno řemeslně zpracovanou kovářskou mříží se znakem města Klimkovic,“ dodala Markéta Jurošková.

Z archeologického průzkumu, který prováděl NPÚ v roce 2019, vyplývá, že objevená studna byla vybudována v době přestavby klimkovické tvrze na renesanční zámek v poslední čtvrtině 16. století. „Archeologický odkryv přinesl částečné informace o charakteru zde uloženého archeologického souvrství a upřesnil dataci objevené studny, která byla s největší pravděpodobností vybudována v průběhu raného novověku, možná právě v době přestavby klimkovické tvrze na renesanční zámek v poslední čtvrtině 16. století. Studnu je snad možné ztotožnit se studnou zmiňovanou v pozůstalostním inventáři sepsaného po úmrtí Karla Vlčka 14. prosince 1665. Dokument přibližuje podobu i vybavení renesančního zámku v Klimkovicích,“ upřesnil Michal Zezula, ředitel NPÚ v Ostravě.

V dokumentu je vedle podrobného popisu podoby a stavu zámecké budovy, přilehlých pozemků a seznamu mobiliáře, svršků, šperků, knih a jiných cenností je také zmiňována studna uprostřed zámeckého nádvoří: „… vprostřed placu jest dobrá studně se dvěma okovanýma vědry a s řetězem“. Ještě starší nálezy z Klimkovic pocházejí z roku 2007, kdy se v souvislosti se stavbou venkovního výtahu v severním rohu nádvoří podařilo získat z vrstvy uložené na štěrkopísčitém podloží části keramických nádob datované na přelom 13. a 14. a průběhu 14. století. Z tohoto výzkumu pochází také zlomek novověké nádoby zdobené plastickými výčnělky ve tvaru malin, která je považována za import ze západní, snad až porýnské oblasti.

(sd, Zdroj: TZ-  mediální zastoupení města Klimkovic)