Výmarská ústava v panelové diskuzi
Panelová diskuze na téma Výmarská ústava se uskuteční za účasti významných hostů ve čtvrtek 16. května od 17 hodin v ostravském Plato. Debata se povede o právním, politickém a historickém významu Výmarské ústavy (1919–1933), která je považována za jeden z nejdemokratičtějších dokumentů svého druhu. Mezi host se objeví Daniel Kroupa, politolog, filosof, politik, signatář Charty 77, který nyní přednáší na Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L., Josef Baxa, soudce, náměstek ministra spravedlnosti (1998-2002), předseda Nejvyššího správního soudu v letech 2003 až 2018, Petra Ernstberger, politička německé SPD, Radoslav Procházka, advokát, vysokoškolský pedagog, který se ve volbách 2010 se ucházel o úřad prezidenta Slovenské republiky.
Moderátorem bude Tomáš Němeček, právník a novinář známý z časopisu Respekt, Hospodářských novin či Lidových novin. Pořadatelé také k debatě uvádí (): „V letošním roce si připomínáme stoleté výročí založení Bauhausu, jednoho z nejvlivnějších uměleckých hnutí 20. století. Škola zaměřená především na architekturu, design, řemesla a jejich vliv na utváření životního prostředí či stylu jako prostředku formování moderního člověka, ovlivnila na dlouhá desetiletí vývoj umění v globálním měřítku.V době, kdy byl zakladatel Bauhausu, architekt Walter Gropius, pověřen řízením nové instituce ustavené sloučením střední uměleckoprůmyslové školy a akademie umění ve Výmaru, vznikl na stejném místě pod vedením právníka a politika Hugo Preusse text nové ústavy Německé říše. Obě události, které se odehrály souběžně v jednom městě, jsou historicky významným mezníkem, jakkoli původní ideály a nároky jejich tvůrců nebyly či ani nemohly být plně uskutečněny. Výmarská ústava je obecně považována za jeden nejliberálnější a nejdemokratičtějších dokumentů svého druhu. Přesto se nakonec nestala pojistkou před nástupem nacismu a fašistického režimu ve 30. letech minulého století.Panelová diskuse chce připomenout právní, politický a historický význam Výmarské ústavy, její slabá místa a komplikovaný vztah mezi ústavním pořádkem, demokracií a politickou vůlí. Vzhledem k současným snahám o revizi některých základních demokratických ústavních principů, které jsou patrné především v zemích střední Evropy, může debata o sto let starém, přesto stále mimořádně inspirativním dokumentu a jeho „osudech“ ozřejmit řadu otázek, které si nyní klademe. A vytvořit tak i specifický úběžník pro aktualizaci zásad Bauhausu formulovaných ve stejné době a na stejném místě.
Panelová diskuse je součástí festivalu re:bauhaus ke 100. výročí založení školy Bauhaus.“ (hav)