Své vysněné plány si plním, říká reiningový jezdec Jonáš Bujnoch

Kdo by neměl rád koně. Mnoho časopisů je zaměřeno na jejich chov a jezdectví. Westernové jezdectví se začalo rozšiřovat v České Republice po revoluci a oslovilo to hodně mladých nadšenců. Jeden z nich byl i Jonáš Bujnoch. Přes svůj nabitý program si udělal čas, aby se rozpovídal o své největší lásce. Maminka Hana Bujnochová je jeho velkou oporou a zavzpomínala na synovo dětství, když se učil jezdit na rozkošném poníkovi. „Měli jsme malou stáj s několika koňmi, což byl můj a manželův sen. Pak jsme stáj rozšiřovali. Jonáš nám pomáhal a tím jsme poznali, že ho starost o stáj naplňuje štěstím. Syn je velice cílevědomý, jde si vždy za svým, “líčí začátky svého syna paní Bujnochová. Již před osmnáctým rokem vyhrál mistrovství republiky a letos zvítězil na mistrovství Evropy.

Mohl byste pro laiky popsat reining?

Je to westernová disciplína, která je zaměřena na drezůru a přiježděnost koní. Porota hodnotí kladnými i zápornými body. Přirovnává se ke krasobruslení a je to taková královská disciplína ve westernovém sportu. Přišel k nám z Ameriky, která je kolébkou westernového jezdectví.

Proč je reining tak populární? Existují ještě podobné disciplíny?

Ano. Jezdectví se rozděluje na dobytkářské disciplíny, kde se pracuje s dobytkem a pak jsou tzv. rychlostní disciplíny, které se měří na čas. První zmiňovanou skupinou je dost populární cutting, což je oddělování dobytčete od stáda během devadesáti sekund. Mezi rychlostní patří jízda mezi tyčemi nebo kolem sudu. Další jsou disciplíny na přiježděnost koní, kam patří i reining nebo western pleasure. Každá je náročná na něco jiného. Reining je obtížný na samostatné prvky, což je přiježděnost koní. Je to však u nás nejpopulárnější westernový sport.

Co znamená termín přiježděnost koní?

Přiježděnost koně znamená ochotu poslouchat jezdce – reagovat na jeho pomůcky a být jednoduše ovladatelný.

Každý sport je finančně náročný. Je tomu tak i u jezdectví?

Měl jsem štěstí, že mě rodiče podporovali. Bylo nutné platit tréninky a živit koně. Jsou ale mnohem dražší sporty. Peníze se rodičům uvolňuji lépe, když vám činnost jde a máte úspěchy. Účastnil jsem se soutěží od dvanácti let a od patnácti jsem se soustředil na reining. Nelze jít hned na závody.

Když už jste zmínil soutěže, jak často se konají?

Asi 2-3krát za měsíc. Soutěžní období je však od dubna do konce září. Za posledních deset let se počet soutěžících zvýšil na patnáct až dvacet. Je to dáno tím, že je více míst na tréninky a lepší možnost nakupovat kvalitní koně. Roste i konkurence. Jezdíme do německy mluvících zemí, dále pak Itálie nebo Polska sbírat zkušenosti. Účastníme se také soutěží cvičně, bereme koně a nejde nám tak moc o umístění, ale o zážitky, které čerpáme během závodů.

Kdy jste dosáhl prvního většího vítězství?

V roce 2006 jsem vyhrál mistrovství České Republiky v kategorii do osmnácti let. V roce 2009 jsem byl finalistou mistrovství Evropy. O pět let později jsem zvítězil na středoevropském poháru Reining Senior v Polsku a mým splněným snem byl rok 2017, účastnil jsem se poháru v Oklahoma City. Před měsícem jsem vyhrál mistrovství Evropy v Německu.

Jaké asociace existuji v jezdectví, které vypisují soutěže?

V Česku jsou dvě. Jsou pod hlavičkou celosvětové jezdecké federace FEI. První česká jezdecká federace sdružuje pouze jezdecký sport reining. Druhá se nazývá Western riding club a ta má pod sebou nejen reining, ale i další westernové sporty.

Jak byste sám zhodnotil svůj posun v průběhu deseti let?

Začal jsem více jezdit do zahraničí, kde mají více zkušeností. Měl jsem možnost závodit v americkém Oklahoma City. Byl jsem tam už dvakrát a vždy na několik měsíců. Jel jsem tam za zkušenostmi ohledně výcviku koní a jezdců. Rozvíjel jsem techniku výcvikových prvků, které se při závodech hodnotí. Naučil jsem se, jak za kratší čas naučit koně dovednostem, které potřebujeme pro lepší umístění během závodění.

Jaké známé jezdce jste v Americe potkal?

Byl jsem nadšený z přítomnosti nejlepších světových jezdců jako je například Shawn Flarida nebo Andrea Fappani. Mohl jsem je sledovat při jejich úžasné jízdě a něco se od nich přiučit.

Když na chvíli odbočíme od soutěží, jak vypadá váš běžný den?

Nerozlišuji zimní a letní období. Okolo šesté hodiny ráno jdu do stáje a jezdím do oběda. Odpoledne pokračuji a také začínají chodit i majitele koní, které mají své miláčky na mém ranči pouze ustájené. Jsou to tzv. hobby jezdci. Velkou část dne věnuji svým svěřencům, které trénuji na další soutěže a mám radost, že dětí a mladistvých přibývá.

Co obnáší být vlastníkem stáje, tedy už ranče?

Provozní část má na starost moje matka. Já chci mít čas na tréninky, které jsou v individuální dobu dle dohody. Také záleží na počtu lidí a ročním období, kdy cvičíme hlavně v teplejších měsících. V zimě se soustřeďujeme na výcvik mladých koní ve věku od dvou do čtyř let. Moje ranč sčítá asi 55 koní, kteří jsou v tréninku a pak několik hobby koní.

Možná někteří lidé přemýšlejí o jezdectví. Jaký věk a postava se očekává od reining jezdců?

Je výhoda v tom, že nejsme limitování věkem a ani postavou. Reiningový sport není na čas ani rychlost. Tímto je otevřený široké veřejnosti. Jsou kategorie i 50 let a více. Pokud jste v dobré zdravotní kondicí, můžete začít s jezdectvím i v důchodu.

Čeho je nutné si během evropské soutěže hlídat?

Máme předepsanou úlohu a prvky v jakém pořadí je musíme plnit s koněm. Asi tři rozhodčí hodnotí provedení jízdy. Sestava trvá okolo pěti minut. Nebylo těžké to zvládnout celkově. Problém jsem trochu viděl v tom, že se závod odehrával ve velké hale a bylo důležité připravit a naplánovat mého koně tak, aby na takovém obrovském prostoru předvedl jízdu jako doma. První místo jsem v soutěži nečekal, protože jsem neprovedl svůj výkon podle mých představ. Závodil jsem na začátku a po mě jelo několik dle mého názoru dobrých jezdců, tak jsem pak celou dobu čekal na svůj verdikt.

Jak mi můžete popsat svého koně?

Je to americké plemeno zvané Quarter horse. Narodil se v Rakousku před šesti lety a já jsem ho koupil před třemi roky. Je plemenným hřebcem a má už několik potomků.

Každý sportovec by měl mít své následníky. Jak vychováváte své svěřence?

Snažím se je motivovat a věnuji jim opravdu hodně času. Řekl bych tak až padesát procent své práce. Letos trénuji šest dětí ve věku do osmnácti let, které vodíme na závody a většina z nich chce i soutěžit. Kromě svěřenců trénuji i koně a doprovázím děti na soutěže. Jedna má klientka se umístila třetí na letošním evropském mistrovství

Určitě máte dobré vyhlídky. Co vás čeká v nejbližší budoucnosti?

V září nás čeká mistrovství České Republiky. Soutěžit budu já a mojí svěřenci. Jako každý mohu říci, že bych se chtěl držet na špici v rámci naší vlasti a vodit svěřence na zahraniční soutěže, aby měli šanci porovnat své síly a schopnosti s větší konkurencí. Pak pojedu do Kentucky, Severní Karoliny za rakouský tým.

Za rakouský tým?

Ano. Jedu do Ameriky na pozvání jednoho rakouského trenéra, se kterým jsem v minulosti spolupracoval. Budu mu ošetřovat koně a samozřejmě využiji tuto možnost, abych se podíval do zákulisí tak velikých soutěží. Budou se tam konat Světové jezdecké hry, což je něco jako olympiáda. Konají se každé čtyři roky. Další hry se pak mají konat na Slovensku, čehož se chci určitě zúčastnit. Doufám, že se mi podaří reprezentovat naší zemi. A mým neposledním cílem je zvelebovat svůj ranč, aby se koně i návštěvníci cítili dobře a rádi se vraceli.

Autor: Ing. Lada Kutějová