Boj o holý život aneb Absolutně nepřehledný systém 

Co na to říct. Virus se zastavit nepodařilo, za to ekonomiku a člověka opět ano! A gratulace si to rozhodně nezaslouží. Místo nátlaku v letních měsících, kdy by se lidem “určitě” nechtělo sedět doma, tak to vedení státu v čele s Andrejem Babišem a Milošem Zemanem, nechali dojít tak daleko, že opět budeme padat na ústa v období vánoc. Ministr zdravotnictví “musí” poslouchat a postupovat dle politických pokynů, a tak se zrodilo peklo, které již brzy přijde. Lékaři, sestřičky i podnikatelé zase doplatí na to, že jsme zaspali. Přemýšlím, kam se poděl zdravý rozum. Anebo jde o proces, před kterým není úniku ať budeme postupovat jakkoli? 

Text: Iveta Mauci, redakce  PROGRAM, Foto: Shutterstock

Odborníci tvrdí, že očkovaní lidé jsou na tom lépe. Já i mí přátelé o tom víme své. My, co jsme prodělali covid-19 i přesto, že jsme očkovaní. Průběh se dal zvládnout a nešlo jen o horší chřipku. Bylo nám hrozně a sáhli jsme si na dno svých sil, ale zvládli jsme to rychle. V okolí už nám zemřelo několik neočkovaných přátel, s čím se nemůžeme vnitřně smířit. Nejde to. Přesto se ptám: “Má někdo právo přikazovat druhým lidem, jak se mají chovat, když jde o jejich vlastní život?”. 

Otázka samotného bytí

Tady už totiž nejde jen o morální zodpovědnost, ale o otázku bytí samotného. Pokud je někdo přesvědčený, že má silný imunitní systém a nákazu zvládne, proč ho nutit k něčemu, co nechce? To už nejsme svobodná země? Může někdo tlačit na ty, kteří opravdu nechtějí být očkovaní, ať už z jakéhokoli důvodu? Není právě stres tím největším nepřítelem? Jak taková očkovací látka potom reaguje s překyseleným organismem? Kdo to ví?

  • Je tedy na místě kvůli tomu všemu zastavit ekonomiku těch, kdo se snaží žít v souladu s momentální situací? Uživit rodinu, zachránit své malé podniky a firmy? 

Veřejně prospěšné práce v nemocnicích pro neočkované nebo poplatek za lůžko na den

Už teď lituji sestřičky a lékaře, kteří se snaží připravit na něco, co přijde. Psychicky i fyzicky. Takové výkyvy lidských osudů, jaké lidé zažívají při boji o holé životy hospitalizovaných si nikdo, kdo to nezažil, neumí představit. Jak k tomu všemu přijdou ti, kteří se nechali naočkovat, protože jsou v první linii a “musí” tady fungovat pro ty, kterým je to jedno? Může za to lékařská péče, která je v České republice "zdarma"? Jak by se lidé chovali, kdyby se vrátil poplatek za hospitalizaci v nemocnici? Za lůžko na den,  či za noc strávenou v plné péči?

Nebylo by lepší ty, kteří na to “kašlou”, hm, divná slovní hříčka, místo domácí izolace, nařídit jim veřejně prospěšné práce při péči o nemocné na jednotkách intenzivní péče? Aby na vlastní kůži zažili to, co připravují těm, kteří jsou připraveni za ně bojovat do poslední chvíle? Dvanáct hodin v kuse ve sterilním skafandru. Bez možností napít se nebo odskočit si na toaletu!

  • Kde je míra zodpovědnosti a svobodné vůle? Je tady někdo, kdo se může vzpřímeně postavit do čela společnosti a říct: “To JÁ jsem zodpovědný za to, jestli budete žít!”? Toť otázka. 

 

Syndrom sebevraha

Samozřejmě existují zákony, podle kterých může postupovat vláda České republiky. Co je ale za tím vším, co se tady děje, to se asi nedozvíme. A já ani nevím, jestli to vědět chci. Protože když nad tím přemýšlím, co třeba takový český sebevrah? Když ho při jeho úmyslu nikdo nenachytá, stejně to udělá a dopad je fatální. On samotný tím ublíží spoustě lidí ve svém okolí. Rodině, přátelům, otřeseným sousedům. Dotyčný sebevrah jistě volal o pomoc, prosil své blízké, ale když ho nikdo neslyšel?! 

A tak si říkám, pokud si více jak polovina lidí v České republice chce hrát na sebevrahy, kdo má právo jim v tom zabránit? A poslouchá je vůbec někdo? A jakým způsobem to vlastně chcete udělat? Tím že zabijete přežívající ekonomiku, podnikatele a fungující společnost, která za nic nemůže? Obětujete jedny pro dobro druhých? Kde je ta hranice?

Zákaz vstupu neočkovaným

Neočkovaní nesmí do restaurací, kaváren, na bazény atd. Očkovaní smějí, ale i tak je jim doporučeno, aby se zrušily vánoční večírky, což může mít pro restaurace a další obory podnikání fatální dopad. Když tam ale budou všichni očkovaní, tak vo co teda go? Proč jsme se nechali očkovat, když se nakonec dle doporučení stejně nesmíme scházet? Co ten tlak na psychiku a podmíněný strach. Pardon, ale to mi hlava nebere. 

Nápis rovnou na čelo

A pak to poslední. Očkovaní nesmí “skoro” nikam, ale do potravin a lékáren smějí. Nesetkávají se tam s očkovanými úplně stejné, jako všude jinde? Nejsme pro ně nebezpeční? Už jsme očkovaní, přesto můžeme být přenašeči. Stačí jim jen respirátor na ústech a vše je v pořádku? Nechrání respirátor jen před šířením viru, nikoliv před nákazou samotnou? Jste si jisti, že si lidé opravdu desinfikovali ruce, když opustili byt? Anebo ji použili při vstupu do potravin či lékárny? Kdo to zkontroluje? Budou neočkovaní lidé nosit gumové rukavice a náhubky, abychom je my očkovaní nenakazili a rozeznali od očkovaných? Nebo jim to napíšeme rovnou na čelo? Protože pro mě osobně se tento “systém” stal absolutně nepřehledným. 

Všem v první linii, všem očkovaným i neočkovaným a také všem dotčeným podnikatelům, přeji mnoho sil a pevnou vůli vytrvat! 

  

  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
 

Příbuzné články