Ostrava pohledem mladých aneb co se jim líbí či nelíbí

Mladí lidé nedávno hodnotili prostřednictvím online dotazníku to, co se jim v  Ostravě líbí či nelíbí. Pozitivně hodnotili například specifickou atmosféru, originalitu a autenticitu města. Naopak negativně se vyjadřovali kupříkladu k zajištění pocitu bezpečí či nedostatku finančně dostupných bytů. Výzkum, který prováděla Ostravská univerzita, mapoval názory a potřeby osob ve věku od 15 do 30 let žijících v Ostravě.

Celá Analýza potřeb mladých lidí ve věku 15 až 30 let ve městě Ostrava je přístupna ve formátu PDF na tomto odkazu. Z hlediska celkové spokojenosti s životem v Ostravě byla většina respondentů spíše spokojena. Z výsledků je patrné, že mladí lidé jsou nejvíce spokojeni s oblastí kulturně-společenského zázemí, kulturních akcí a MHD. Oblasti, kde jsou mladí lidé spokojeni nejméně, jsou naopak veřejný prostor, automobilová doprava a dostupnost a kvalita bydlení. Jinými slovy lze říci, že se mladí domnívají, že právě těmto oblastem by ve městě Ostrava měla být do budoucna věnována pozornost. Podívejme se na některé zajímavé části podrobněji.

Velkým tématem oblíbenosti a spokojenosti ve městě Ostrava byla zeleň, kdy byly velmi kladně hodnoceny např. Komenského sady, Hlavní třída nebo lesopark Bělský les. Mladí lidé přitom zdůrazňovali, že velmi podporují vznik „zelených ploch, kde se dá sedět, setkávat se, ale také odpočívat“ a jejich údržbu. Právě kombinace zeleně, kulturního a sportovního vyžití a industriálního charakteru města byla vnímána jako klíčová.

S pozitivním hodnocením města se také pojilo naplnění potřeby zábavy v kombinaci „kulturního, společenského a gastronomického vyžití“, kdy mladí lidé zdůrazňovali potřebu kin, sportovních hal, klubů, hřišť, barů, divadel, ale také přírody jako prostoru pro relaxační aktivity. Právě naplnění této kombinace přitom u mladých splňovalo ideál pro naplnění jejich potřeb.

Mladí lidé dále vysoce pozitivně kvitovali kulturní akce, jako jsou Colours of Ostrava, Festival v ulicích nebo akce na Slezskoostravském hradě typu Shakespearovských slavností. Tyto akce přitom spojovala specifická komunitní atmosféra, možnost zábavy spojená s určitou jedinečnou atmosférou akce, posezením s přáteli, ale také vzděláváním. Mladí lidé navrhovali pořádání více komunitně laděných akcí typu Cirkulum.

Velkým a poměrně specifickým tématem, spojeným se spokojeností mladých, byly cyklostezky, které byly vnímány jako místa spojující jednotlivé části Ostravy a zároveň „zábavu s přírodou“. V tomto rámci byla mladými často pozitivně hodnocena možnost sdílení kol a podpora cyklistické dopravy všeobecně. Mladí rovněž často uváděli, že i v oblasti cyklostezek existují jejich rozvojové oblasti jako např. jejich nepropojenost např. v okolí „Frýdlantské dráhy“ či jejich absenci v centru města.

Mladí lidé dále pozitivně hodnotili městskou hromadnou dopravu ve smyslu zajištění dobré dopravní dostupnosti, která je pilířem pro umožnění výše uvedených kombinací různých vyžití ve městě (příroda, zábava, kulturní akce, zeleň…).

Dopravní dostupnost byla ale spojována také s napojením na mezinárodní tahy a frekventované železniční spoje s hlavním městem. V rámci konkrétních návrhů zvýšení dostupnosti a propojenosti Ostravy s okolním světem padlo doporučení na navýšení linek veřejné dopravy spojující město s Letištěm Leoše Janáčka.

Největším tématem ve vztahu k  tomu, co se mladým lidem na Ostravě líbí nejméně, bylo zajištění pocitu bezpečí. Toto téma přitom bylo v odpovědích natolik silné, že se objevovalo v podstatě u každé odpovědi. Téma bezpečí bylo přitom spojováno se dvěma jevy, prvním z nich byla existence zanedbaných míst a druhým pocit nebezpečí spojený se specifickými skupinami lidí. Oba tyto jevy se přitom na specifických místech vyskytovaly velmi často současně a v myšlení respondentů byly spojovány s kriminalitou, ale také s nečistotou a odpadky. Lokalita, která byla nejčastěji zmiňována jako zanedbaná a  zároveň byla spojována s pocitem nebezpečí spojeným se specifickými skupinami lidí, bylo Hlavní nádraží.

Specifickou tematiku v  tomto kontextu tvořily ubytovny, které mladí lidé považovali ve svých výpovědích „za byznys s  chudobou“ a  považovali za důležité, aby město usilovalo o zlepšení životní situace osob, které v nich bydlí ve smyslu jejich integrace do standardního bydlení: „každý by měl mít možnost bydlet bez společných koupelen a  bez nehorázně vysokých nájmů“. S  tímto názorem se pojil i názor, že „nikdo ubytovny ve svém sousedství nechce“.

Pocit nebezpečí spojený s určitými skupinami lidí se konkrétně týkal uživatelů drog, osob pod vlivem alkoholu, osob bez domova a skupin etnických menšin. Tento byl spojen s místy, kde je kumulace těchto osob spojená s lokalitou, ale také s  neudržovaností prostředí ve smyslu nepořádku a  zápachu. Příkladem takového prostoru byly v popisech respondentů Frýdlantské mosty. Často byl ovšem pocit nebezpečí zmiňován i v kontextu obchodních center (zejména Karoliny), kde „se potloukají party mladých a chovají se nevhodně“.

Také „zkrášlování města“ a celkově téma estetiky považovali mladí lidé v průzkumu za velmi důležité. Uváděli v tomto kontextu že: „Ostrava má pověst nepěkného města a mladým se ve škaredém městě nechce bydlet…“

Často zmiňovaným tématem bylo také vysídlení rezidentů z  centra města, ze kterého se o  víkendech a  v  letních měsících stává „město duchů“. Tato situace byla přitom často spojována také s přemístěním obchodů do velkých obchodních center a  zánikem malých (lokálních) obchodů v  centru města.

Hodně mladých se domnívalo, že by centru města prospěla investice do jeho zatraktivnění, např. v podobě existence „bulváru s  malými (lokálními) obchody a  kavárnami po vzoru zahraničních měst“. Objevovaly se přitom ale i  další dílčí návrhy, které by udělaly pobyt v centru města komfortnější, jako např. oprava chodníků v centru města nebo instalace většího množství košů.

Dalším velmi významným tématem byla kvalita ovzduší, respektive špatná kvalita ovzduší v  důsledku průmyslové výroby, která se vyskytuje zejména v podzimních a zimních měsících a „kazí Ostravě image zeleného a zdravého města“. Nespokojenost panovala i  s  existencí brownfieldů jakožto „dědictví průmyslové zátěže“.

Neposledním velkým a  často zmiňovaným tématem byl nedostatek parkovacích míst, a to zejména (ale nejen) v centru města. Nedostatek parkovacích míst mladí lidé navrhovali řešit v podobě podzemních parkovišť, kde by bylo parkování zdarma po určitou dobu nebo aspoň za přijatelnou cenu, např. pro studenty. S tématem dopravy se často pojilo ale i téma bezpečí v podobě častého nedodržování povolené rychlosti, např. specificky na ulici Výškovická, nebezpečí v podobě „zdivočelých koloběžkářů“; či chybějící tramvajové spojení do obchodu Globus. Uvedené by dotazovaní řešili nejen posílením policejních hlídek a častějším měřením rychlosti, ale také instalací kamer mapujících dodržování dopravních pravidel.

Ve výzkumné zprávě je toho ale daleko více a zejména pro ty, kteří se zajímají o rozvoj města, může být přemýšlení mladých lidí o Ostravě docela inspirativní.

(hav, výzkumná zpráva, foto: ostrava.cz)

Příbuzné články