Státní zaměstnanci mají vyšší platy než lidé v soukromé sféře. A chtějí ještě víc

Lidé v soukromé sféře mají menší platy než ti ve státní správě. Přitom jim na platy vydělávají právě soukromníci. Nelogičnost, která přišla s Andrejem Babišem, jemuž v posledních letech vlády velmi zdatně sekundovala ministryně práce Jana Maláčová. Jinými slovy, jako by si domácnost dopřávala luxusu, na nějž si nevydělala.

Tady nejde o to, že by jim to jeden nepřál, a je jasné, že každá rodina uvítá, když má dostat přidáno. Ale jde o princip, který se aktuálně dostává na přetřes, protože nová vláda má teď jednat o zvýšení platů ve státní správě navrženém bývalou ministryní financí Alenou Schillerovou. Dávno se totiž nějak zapomnělo, že státní správa je servis a pouze servis pro ty, kteří na tohle všechno vydělávají. Na provoz státu, na děti, na penze seniorům, kterých navíc přibývá. A tady se ukáže, jestli je nová vláda skutečně pravicová, to bude ten prubířský kámen.

Do nástupu vlád ČSSD a ANO před osmi lety křivky růstu platů v soukromé sféře a státní správě plus minus oscilovaly na stejné úrovni.

S nástupem těchto socialistických vlád ovšem značně exponovala křivka těch státních, za onu dobu vzrostl plat v eráru o 59 procent. V soukromé sféře o 39 procent. A kdyby říjnové volby nevyhodily vládu Andreje Babiše ze sedla, tak po Novém roce by státní zaměstnanci dostali přidáno o zhruba tři tisíce. Nůžky mezi zaměstnanci by se rozevřely ještě víc.

V soukromé sféře pracují skoro tři čtvrtiny lidí v malých a středních firmách.

Tedy žádné odbory, vyjednávání o růstu platů je pouze a jenom na nich a zaměstnavateli. Ono si jde asi těžko představit, že by si zaměstnanci na Čapím hnízdě vyjednali během osmi let navýšení mezd o více než polovinu, skoro o dvě třetiny. To by je agrobaron hnal. Respektive, asi by i přidal, ale podle toho, jak je daná pozice důležitá.

Přeplácené státní správy

V tom je samozřejmě největší problém státní správy. Že jsou přeplácené a ještě ke všemu vůbec existují pozice, které by dnes hravě zvládl počítač. Lépe řečeno, ve státní správě je vysoká míra rozhodovacích pravomocí a tím se odůvodňuje tak vysoký počet zaměstnanců. Přitom řešení je poměrně jednoduché, vše parametrizovat, splňuje–nesplňuje, a jednoduchá aplikace si s tím poradí. A ušetřené peníze za tato místa by se daly rozdělit mezi různá povolání státních zaměstnanců podle jejich důležitosti pro celek.

Zdravotní sestra versus referentka na úřadě

Respektive, asi se shodneme, že není normální, když zdravotní sestra s třísměnným provozem v nemocnici má zhruba stejně jako referentka na úřadě s denními službami a volnými víkendy. To pak není divu, že je nedostatek sester, ale každý by chtěl být úředníkem. V Hradci Králové už je na to dokonce vysoká škola.

Úplný vrchol pak byl, že v loňském roce, při vyhlášených lockdownech, si státní úředníci vyplatili vánoční odměny. O tom se lidem v soukromé sféře mohlo jen zdát, ti byli doma na kurzarbeitu za osmdesát procent platu. Až do tak absurdních rozměrů nás dostala Babišova politika uplácení určitých skupin obyvatel, rozuměj voličů, na úkor těch druhých.

(sd, Zdroj: ČTK)