Česko má nejvyšší schodek v historii, úroky z jeho dluhu jsou na desetiletém maximu

Dle slov ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) skončilo loni hospodaření státu s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun. Deficit je tak ještě o 52,3 miliardy korun vyšší než ten za předloňský rok, kdy propukla pandemie koronaviru.

Shodou okolností několik minut před oznámením poprvé od roku 2012 překročila úroková sazba na desetiletém dluhopisu vlády České republiky psychologickou úroveň tří procent. Vláda ČR tak čelí nejvyšší úrokové sazbě na svém dluhu za posledních takřka deset let. A čelí tak dvojímu problému: právě i kvůli historicky rekordnímu deficitu jí enormně narůstá samotný dluh, a navíc ještě narůstá výše úrokové sazby na tomto dluhu.

To zesiluje tlak na vládu, aby hledala úspory. Její možnosti jsou ale omezené, protože panuje rapidní inflace a protože nyní připravuje rozpočet na letošek v režimu provizoria. Koncepčněji tak může přistoupit až k návrhu rozpočtu na rok 2023. Letos navíc musí realizovat některé mimořádné výdaje, například druhou valorizaci důchodů, k níž dojde nejspíše v červenci. Stanjura její náklady vyčíslil na dvanáct miliard korun. Ke zmíněné druhé valorizaci letos ze zákona dojde mimořádně kvůli rapidní inflaci. Důchodci by červenci měli dostat navíc průměrně zhruba 700 korun. Celkově se tedy jejich důchod letos navýší průměrně o přibližně 1500 korun, v absolutním vyjádření nejvíce v historii.

Právě rapidní inflace, jež se letos může průměrně přiblížit úrovni sedmi procent, pohání vzhůru na desetiletá maxima úrokové sazby na dluhopisech vlády ČR. Rostoucí schodky a nárůst celkového zadlužení svým dílem k nárůstu úrokové sazby přispívají ovšem také. I proto je žádoucí dluh postupně redukovat.

Každý Čech hypoteticky dluží 234 tisíc

Státní dluh loni stoupl na rekordních zhruba 2,466 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 234 038 korun. Za jeho nárůstem je zejména emise státních dluhopisů kvůli pokrytí výše zmíněného rekordního schodku loňského státního rozpočtu a snaze využít příznivých podmínek na finančních trzích na předfinancování plánovaných splátek dluhu. V poměru k HDP se státní dluh podle Stanjury za poslední dva roky zvýšil z 28,5 procenta na téměř 41 procent.

Zájem lidí v ČR půjčit vládě stoupl obrovsky, na osminásobek dosavadního maxima. Tyto půjčky totiž bezpečně chrání úspory veřejnosti před inflací, letos mohou vynést přes šest procent.

Během 13. upisovacího období se totiž upsal větší objem státních spořících dluhopisů než za všech dvanáct předchozích upisovacích období. Za dvanáct dosavadních upisovacích období se upsalo 38,5 miliardy korun státních spořících dluhopisů. Z drtivé většiny byly v rámci 13. upisovacího období upsány spořící dluhopisy v proti-inflační variantě.

Stopka pro Dluhopisy Republiky

Ministerstvo financí na to reaguje pozastavením vydávání Dluhopisů Republiky pro občany. Projekt chce úřad vyhodnotit v souvislosti s potřebou financování státního dluhu v letošním roce.

Ve Strategii financování státního dluhu, kterou ve čtvrtek zveřejnilo mnisterstvo financí, není uvedena celková suma potřebná letos na financování dluhu. Stanjura uvedl, že předběžně úřad pracuje s částkou zhruba 573,5 miliardy korun. Jde o 273,5 miliardy korun, které bude potřeba na letošní splátky dluhopisů, a očekávaný schodek rozpočtu maximálně 300 miliard korun. Konečnou částku tak ministerstvo zveřejní v rámci aktualizace dokumentu po vypracování státního rozpočtu na letošní rok. Země zatím hospodaří v tzv. rozpočtovém provizoriu.

Proti-inflační dluhopisy představují pro letošek jeden z nejlepších bezpečných způsobů, jak veřejnost může úspory před inflací ochránit. Lidé, kteří si Dluhopis Republiky pořídili v období před Vánoci 2020, třeba jako dárek pod stromeček, jak doporučovala tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, se loni dočkali úrokové sazby takřka 6,3 procenta. Nejlépe úročené spořící účty bank v ČR přitom nyní vykazují úrok kolem tří procent. Výnos na Dluhopisech Republiky je navíc kvůli pandemii osvobozen od daně.

Úrok na proti-inflačních Dluhopisech Republiky, které bylo možné upsat v rámci zmíněného 13. upisovacího období, se bude letos pohybovat nejspíše kolem šesti procent. Vzhledem k tomu, že ČNB nově avizuje ještě výraznější růst inflace, a tedy i svého základní úrokové sazby, než doposud, může být úročení Dluhopisu Republiky příštího roku ještě vyšší než šestiprocentní.

(sd, Zdroj: Newstream)