Putinovým cílem není jen Ukrajina, požadavky bude stupňovat, říká Petr Pavel

Bývalý vojenský velitel NATO Petr Pavel zná detailně struktury Severoatlantické aliance, uvažování západních politiků a generálů i ruského prezidenta. K útoku na Ukrajinu se vyjádřil též jako jeden z nejvážnějších kandidátů na prezidenta ČR.

V reakcích na bezprecedentní ruský útok na Ukrajinu se opakuje tvrzení, že se jím mění světová geopolitická situace. Vnímáte to stejně?

Ano, ale není to záležitost posledních dnů či týdnů. Sám jsem mnohokrát zdůrazňoval, že to, co se odehrává mezi Ruskem a Západem, se netýká pouze členství Ukrajiny v NATO, ale budoucí formy vztahů, podoby světového právního a finančního systému. Země typu Ruska a Číny vnímají mezinárodní arénu jako hřiště pro velké hráče, kteří určují chod dějin a stanovují pravidla. Ti ostatní jsou odsouzeni do role statistů, kteří patří do jedné či druhé sféry vlivu a přizpůsobují se principům těch velkých.

Čeho chce Putin dosáhnout? Nedokázal si snad spočítat, že se proti němu postaví celý západní svět?

S největší pravděpodobností spolu se svým nejbližším okolím došel k závěru, že svět nemá šanci v této konfrontaci uspět. A že se mu podaří dosáhnout nejen toho, že Ukrajina nebude členem NATO, ale zároveň donutí jeho členy k ústupkům, jež formuloval ve svých požadavcích. Doufá, že se mu podaří získat spojenectví Číny, která může mít v některých směrech stejné zájmy jako Rusko. Zřejmě usoudil, že prosadí své, neboť Západ nebude chtít jít do velké války, která by mohla být i jaderná.

Na druhou stranu asi podcenil naprostou jednotu Evropy, USA, Kanady, Austrálie či Japonska, které jsou ochotny přijmout nejtvrdší ekonomické sankce. Ty budou bolet i ruskou elitu. Započítal to Putin do nákladů invaze?

Bolet budou, ale Rusko je přesvědčeno, že si s tím dokáže poradit. S jistou dávkou arogance dokonce tvrdí, že ze sankcí si nic nedělá a naučilo se s tím žít. Prezident Putin říká, že to, co jim Západ nedodá, si dokážou vyrobit sami. A věří, že aktuální výpadky v exportu, způsobené blokádou ze Západu, budou kompenzovat dodávkami do Číny.

Nepovede to k tomu, že agresivní politika znásobí protiputinovské nálady v samém Rusku?

Prezidentu Putinovi se v jistém smyslu podařil pravý opak toho, co chtěl. Jeho záměrem bylo co nejvíc rozklížit Evropu, USA, obyvatelstvo Ukrajiny a stmelit domácí populaci pod jeho vlajkou. Výsledkem je, že Západ je jednotnější než kdy dřív, Ukrajina je víc protiruská a prozápadní než kdykoli v minulosti a Rusové si v rostoucí míře budou uvědomovat, jak nesmyslná je válka proti slovanskému národu a že je vyjde draho ekonomicky i z hlediska mezinárodní prestiže. Bohužel to je riziko, které je prezident Putin ochoten podstoupit s vidinou návratu do časů Sovětského svazu, jehož se všichni báli. Právě nostalgie po jeho velikosti a vojenské moci se projevuje téměř v každém Putinově vystoupení.

Obnova sovětského impéria je nepochybně motivem jeho jednání. Obáváte se, že do této ideje zahrnuje i spojenectví s Čínou a Íránem, takže by se tady vytvořila reálná osa zla?

Nemyslím, že by to bylo v zájmu Číny, která se chová velmi pragmaticky. Prokázala v mnoha ohledech strategickou trpělivost při dosahování dominantního postavení ve světě. Kdyby se bezvýhradně postavila na stranu Ruska, podkopala by řadu zásad, které dlouhodobě prosazuje. Čína se snaží vytvářet dojem, že je progresivní zemí, jež je schopná řešit věci moderně, tj. ekonomicky, technologicky a obchodně. Přidat se na stranu zjevného agresora by jí určitě moc nepomohlo.

Jak se podle vás bude situace na Ukrajině dál vyvíjet? Chce Putin svrhnout současnou vládu v Kyjevě a ovládnout celou zemi?

Podle mě to je skutečný cíl prezidenta Putina. Nijak neskrýval, že chce Ukrajinu porazit a potrestat viníky situace na Donbasu a té, jež vedla k anexi Krymu. Jak řekl, chce zajistit „demilitarizaci a defašizaci“ Ukrajiny. Toho nemůže dosáhnout kontrolou jen některých jejích částí, ale celé země. Otázkou zůstává, zda to bude jeho konečná meta. Měli bychom být připraveni na to, že ovládnutí Ukrajiny je pouze dílčí krok.

To znamená, že by šel dál na západ?

Nikoli vojensky, ale v požadavcích. Pokud by se podařilo Ukrajinu podrobit v krátkém čase, povzbudilo by to sebevědomí Vladimira Putina i ruské armády. V Kremlu sedí dost jestřábů, kteří už dlouho tvrdí, že je třeba přivést k rozumu neposlušnou střední a východní Evropu a ukázat Západu, jaké je skutečné rozložení sil.

Jedinou správnou a možnou odpovědí Severoatlantické aliance je posílit vojenskou přítomnost na svém východním křídle?

Nejenom to. Důležitá je kombinace všech faktorů, sankcí, finančních tahů i zvýšení přítomnosti vojenských sil NATO především na východním křídle. Je nutné dát Rusku jasně najevo, že Aliance nepřipustí ani náznak agresivního chování vůči kterémukoliv jejímu členovi.

(sd, Zdroj: Deník.cz)

Příbuzné články