Pokuta 4000 kvůli 9 korunám spropitného aneb Státní šikana pokračuje
Nebývalé posílení státní represe vůči malým podnikatelům je patrné z mnoha příkladů. Jedním z nich je vyměření nesmyslné pokuty ve výši 4000 korun kontrolory České obchodní inspekce za přijetí spropitného 9 korun. Na druhou stranu není za chyby úřadů vyvozována žádná odpovědnost.
Po vstupu ministrů hnutí ANO do vlády došlo k nejmasivnějšímu rozbujení státní moci v historii České republiky. Všudypřítomná byrokracie se projevuje razantním zvýšením povinností podnikatelů, s tím souvisejících nákladů, kontrol a sankcí i za drobná či neúmyslná pochybení. Jeden z dalších příběhů, jak nepostižitelní úředníci dokážou šikanovat ty nejmenší podnikatele, zveřejnily Podnikatelské odbory vedené Radomilem Bábkem.
„Krádež“ devíti korun
Svoji neblahou zkušenost s úředníky překračujícími svoji pravomoc přinesl majitel Restaurace a pensionu Formanka v Železném Brodě Vladimír Buriánek. Do jeho podniku zavítali v zimě tři kontroloři České obchodní inspekce, kteří zrovna dorazili z lyžování. Objednali si jídlo a dva fernety.
„Najedli se a zaplatili 401 korun, servírce dali 410,“ vypráví Vladimír Buriánek, který dlouhodobě pracuje v pohostinství a cestovním ruchu. „Poděkovali a ona to pochopila tak, že peníze jsou její. A když si je vzala, tak ji zavolali, že je okradla o 9 korun.“
Majitel podniku se snažil inspektorům vysvětlit, že došlo ke komunikačnímu šumu, jelikož servírka považovala oněch 9 korun za běžné dýško. Bylo to však bezpředmětné. Poté ještě provedli kontrolu a odešli.
„No a přišla mi pokuta 3000 korun plus správní poplatek 1000 korun. Počítali s tím, že zaplatím 4000 a bude to v pohodě,“ pokračuje Buriánek, který si to však nechtěl nechat líbit. Šlo mu o princip, jelikož byl přesvědčený, že nic neprovedl.
Nepostižitelní úředníci
Situaci řešil s právničkou, která považovala vyměřenou pokutu za nesmyslnou. Podali odvolání a po šesti týdnech jim z České obchodní inspekce přišlo vyrozumění, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu a toto rozhodnutí přehodnotili. Pokud by se ovšem majitel Formanky nebránil právní cestou, byl by povinen pokutu zaplatit.
„Co mi na tom nejvíc vadí? Že mě tady budou buzerovat kvůli devíti korunám, kvůli všemu možnému. Ale když udělají chybu, nikomu se nic nestane. Přitom to jsou státní zaměstnanci, naši zaměstnanci, takže by měli být nějakým způsobem potrestáni. Dokud to tak nebude, bude všechno špatně a budou si s námi dělat, co budou chtít,“ uzavírá.
Soudy kvůli pokutě za koláček
Podobných případů je mnohem víc. Zdaleka ne všechny končí „pouhou“ ztrátou času, nervů a výdajů za právní služby. Server Podnikatel (27. 6. 2019) zveřejnil pokračování mediálně známého případu prodavačky, která podle jejích slov neúmyslně opomněla vydat účtenku za koláček v ceně 10 korun.
Finanční kontrola tehdy vyměřila majiteli obchůdku v Krnově pokutu ve výši 10 tisíc korun (plus správní poplatek 1000 korun), kterou později snížila na 6500 korun. Podnikateli však připadala sankce za drobnou chybu, kterou navíc sám nezpůsobil a zboží téhož dne zaevidoval, příliš vysoká, a předal celou věc soudu.
Majitel obchůdku protestoval, že v právním státě by nemělo být možné, aby vyměřená pokuta dosáhla téměř 3100násobku předpokládané daňové povinnosti či 650násobku nezaevidované tržby.
Soud sice uznal pochybení prodavačky, dal ale podnikateli za pravdu, že sankce nebyla adekvátní prohřešku. Ten byl navíc ojedinělý, jelikož předchozí kontroly proběhly bez problémů. Soud proto snížil pokutu na 1000 korun, což považuje senátor Tomáš Goláň, jehož daňová kancelář podnikatele zastupovala, za malou, ale důležitou výhru, která může být precedenčně uplatňována i v jiných podobných případech.
Finanční správa se nevzdává
Případ drakonické pokuty za zboží v ceně 10 korun tím však nekončí. Finanční správa stále trvá na původní pokutě s absurdním zdůvodněním, že v podobných případech je obvykle vyměřuje dvakrát vyšší. Podala kasační stížnost a konečný verdikt vydá až Nejvyšší správní soud.
Uvedené případy odhalují zvůli státních úředníků, kterým jsou drobní podnikatelé vydáni na pospas, zatímco velké firmy a koncerny, na které se orientuje vláda Andreje Babiše, požívají státní podpory, o které se živnostníkům může jenom zdát.
Také se ovšem ukazuje cesta, že kdo z takto postižených podnikatelů má trpělivost a silné nervy a jde mu o princip, neměl by se v podobných případech snadno vzdát.
Problém nastíněný majitelem Formanky Vladimírem Buriánkem však přetrvává a státní dozor v podobě „velkého bratra“ naopak sílí. Předloni vstoupila v platnost novela zákona, která umožňuje kontrolorům České obchodní inspekce používat skrytou identitu. Jako „tajní agenti“ budou moci nově vystupovat i příslušníci Celní správy při kontrolách EET.
Vyvozování odpovědnosti nebude
O vyvozování odpovědnosti státních úředníků, kteří mohli například při „zaklekávání“ firem pomocí zajišťovacích příkazů nezákonně způsobit až stamilionové škody, nemůže být ani řeč. To potvrdila i Tatjana Richterová, nástupkyně neblaze proslulého ředitele Finanční správy Martina Janečka, jejíž úřad spočívá v gesci ministryně financí Aleny Schillerové.
„My nemáme žádnou zákonnou odpovědnost,“ prohlásila po svém nástupu. „Úředník při své práci nic neporušil. Neumím si představit, že bychom měli každého pracovníka trestat za to, že jeho případ skončil u soudu, a že jsme ho prohráli. To je nemyslitelné. Postup úředníka při kontrole je daný zákonem, který je pouze obecný. Může se stát, že máme na situaci jistý náhled, který soud nakonec svým rozhodnutím upřesní.“
A je to. Stejný přístup bude mít jistě i Babišův trojský kůň mezi podnikateli Karel Havlíček, bývalý předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků (dnes je s ní nejednou v rozporu) a současný ministr průmyslu a obchodu, pod jehož rezort spadá Česká obchodní inspekce. Několik let jen přihlížel nárůstu státní represe v podnikání a dokonce v rozporu s míněním většiny živnostníků důrazně podporoval EET.
Očekávat od Schillerové a Havlíčka nápravu příkoří a škod podnikatelům ze strany úředníků skutečně nelze, natož vyvození jejich odpovědnosti. Státní šikana nadále pokračuje.
Po vstupu ministrů hnutí ANO do vlády došlo k nejmasivnějšímu rozbujení státní moci v historii České republiky. Všudypřítomná byrokracie se projevuje razantním zvýšením povinností podnikatelů, s tím souvisejících nákladů, kontrol a sankcí i za drobná či neúmyslná pochybení. Jeden z dalších příběhů, jak nepostižitelní úředníci dokážou šikanovat ty nejmenší podnikatele, zveřejnily Podnikatelské odbory vedené Radomilem Bábkem.
„Krádež“ devíti korun
Svoji neblahou zkušenost s úředníky překračujícími svoji pravomoc přinesl majitel Restaurace a pensionu Formanka v Železném Brodě Vladimír Buriánek. Do jeho podniku zavítali v zimě tři kontroloři České obchodní inspekce, kteří zrovna dorazili z lyžování. Objednali si jídlo a dva fernety.
„Najedli se a zaplatili 401 korun, servírce dali 410,“ vypráví Vladimír Buriánek, který dlouhodobě pracuje v pohostinství a cestovním ruchu. „Poděkovali a ona to pochopila tak, že peníze jsou její. A když si je vzala, tak ji zavolali, že je okradla o 9 korun.“
Majitel podniku se snažil inspektorům vysvětlit, že došlo ke komunikačnímu šumu, jelikož servírka považovala oněch 9 korun za běžné dýško. Bylo to však bezpředmětné. Poté ještě provedli kontrolu a odešli.
„No a přišla mi pokuta 3000 korun plus správní poplatek 1000 korun. Počítali s tím, že zaplatím 4000 a bude to v pohodě,“ pokračuje Buriánek, který si to však nechtěl nechat líbit. Šlo mu o princip, jelikož byl přesvědčený, že nic neprovedl.
Nepostižitelní úředníci
Situaci řešil s právničkou, která považovala vyměřenou pokutu za nesmyslnou. Podali odvolání a po šesti týdnech jim z České obchodní inspekce přišlo vyrozumění, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu a toto rozhodnutí přehodnotili. Pokud by se ovšem majitel Formanky nebránil právní cestou, byl by povinen pokutu zaplatit.
„Co mi na tom nejvíc vadí? Že mě tady budou buzerovat kvůli devíti korunám, kvůli všemu možnému. Ale když udělají chybu, nikomu se nic nestane. Přitom to jsou státní zaměstnanci, naši zaměstnanci, takže by měli být nějakým způsobem potrestáni. Dokud to tak nebude, bude všechno špatně a budou si s námi dělat, co budou chtít,“ uzavírá.
Soudy kvůli pokutě za koláček
Podobných případů je mnohem víc. Zdaleka ne všechny končí „pouhou“ ztrátou času, nervů a výdajů za právní služby. Server Podnikatel (27. 6. 2019) zveřejnil pokračování mediálně známého případu prodavačky, která podle jejích slov neúmyslně opomněla vydat účtenku za koláček v ceně 10 korun.
Finanční kontrola tehdy vyměřila majiteli obchůdku v Krnově pokutu ve výši 10 tisíc korun (plus správní poplatek 1000 korun), kterou později snížila na 6500 korun. Podnikateli však připadala sankce za drobnou chybu, kterou navíc sám nezpůsobil a zboží téhož dne zaevidoval, příliš vysoká, a předal celou věc soudu.
Majitel obchůdku protestoval, že v právním státě by nemělo být možné, aby vyměřená pokuta dosáhla téměř 3100násobku předpokládané daňové povinnosti či 650násobku nezaevidované tržby.
Soud sice uznal pochybení prodavačky, dal ale podnikateli za pravdu, že sankce nebyla adekvátní prohřešku. Ten byl navíc ojedinělý, jelikož předchozí kontroly proběhly bez problémů. Soud proto snížil pokutu na 1000 korun, což považuje senátor Tomáš Goláň, jehož daňová kancelář podnikatele zastupovala, za malou, ale důležitou výhru, která může být precedenčně uplatňována i v jiných podobných případech.
Finanční správa se nevzdává
Případ drakonické pokuty za zboží v ceně 10 korun tím však nekončí. Finanční správa stále trvá na původní pokutě s absurdním zdůvodněním, že v podobných případech je obvykle vyměřuje dvakrát vyšší. Podala kasační stížnost a konečný verdikt vydá až Nejvyšší správní soud.
Uvedené případy odhalují zvůli státních úředníků, kterým jsou drobní podnikatelé vydáni na pospas, zatímco velké firmy a koncerny, na které se orientuje vláda Andreje Babiše, požívají státní podpory, o které se živnostníkům může jenom zdát.
Také se ovšem ukazuje cesta, že kdo z takto postižených podnikatelů má trpělivost a silné nervy a jde mu o princip, neměl by se v podobných případech snadno vzdát.
Problém nastíněný majitelem Formanky Vladimírem Buriánkem však přetrvává a státní dozor v podobě „velkého bratra“ naopak sílí. Předloni vstoupila v platnost novela zákona, která umožňuje kontrolorům České obchodní inspekce používat skrytou identitu. Jako „tajní agenti“ budou moci nově vystupovat i příslušníci Celní správy při kontrolách EET.
Vyvozování odpovědnosti nebude
O vyvozování odpovědnosti státních úředníků, kteří mohli například při „zaklekávání“ firem pomocí zajišťovacích příkazů nezákonně způsobit až stamilionové škody, nemůže být ani řeč. To potvrdila i Tatjana Richterová, nástupkyně neblaze proslulého ředitele Finanční správy Martina Janečka, jejíž úřad spočívá v gesci ministryně financí Aleny Schillerové.
„My nemáme žádnou zákonnou odpovědnost,“ prohlásila po svém nástupu. „Úředník při své práci nic neporušil. Neumím si představit, že bychom měli každého pracovníka trestat za to, že jeho případ skončil u soudu, a že jsme ho prohráli. To je nemyslitelné. Postup úředníka při kontrole je daný zákonem, který je pouze obecný. Může se stát, že máme na situaci jistý náhled, který soud nakonec svým rozhodnutím upřesní.“
A je to. Stejný přístup bude mít jistě i Babišův trojský kůň mezi podnikateli Karel Havlíček, bývalý předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků (dnes je s ní nejednou v rozporu) a současný ministr průmyslu a obchodu, pod jehož rezort spadá Česká obchodní inspekce. Několik let jen přihlížel nárůstu státní represe v podnikání a dokonce v rozporu s míněním většiny živnostníků důrazně podporoval EET.
Očekávat od Schillerové a Havlíčka nápravu příkoří a škod podnikatelům ze strany úředníků skutečně nelze, natož vyvození jejich odpovědnosti. Státní šikana nadále pokračuje.
