Co vše mohou studenti udělat pro budoucnost?

Vědci na celém světě se shodují, že změna klimatu je faktem, nepříjemnou pravdou, před kterou již nelze zavírat oči. Je to realita našeho života, která bude naši existenci ovlivňovat stále více. Existuje množství propočtů, jež nám, obyvatelům planety Země, ukazují, jak moc se náš život během velmi krátké doby může změnit, a to většinou k horšímu.

Reakce občanů na podobné informace jsou - nejen v českém prostředí - značně odlišné. Najdou se lidé, kteří vědecké poznatky neberou na lehkou váhu, hojně zastoupena je i skupina „klimatických popíračů“, tvrdících, že se nic neděje, či „klimatických optimistů“, kteří konejšivě vysvětlují, že se vše zvládne a že už se na tom pracuje. Většinu společnosti ale nejspíše tvoří skupina mlčících. Ti buď řeší zcela jiné záležitosti, anebo globální ekologické problémy vnímají jako něco, s čím nemohou nic dělat a vlastně to není ani jejich zodpovědnost.

Donedávna jsme mohli mezi ně řadit i české středoškolské studenty. Část z nich se ale nyní inspirovala celosvětovým hnutím a místo školy se vydala v pátek 15. března stávkovat, například do centra Ostravy, podobně jako to udělali jejich vrstevníci ve stejný den po celé planetě pod hlavičkou akce nazvané Fridays for Future. Studenti tak mimo jiné vyzvali zejména politiky, aby se klimatickou krizí začali vážně zabývat a skutečně ji i řešit.

Názory na studentskou akci a její smysl se ale různí. Podporují ji nejen mnozí rodiče, učitelé, známé osobnosti, politici, vědci, ve světě o ní referují nejvýznamnější zpravodajské servery. Zároveň ale zaznívá značné množství hlasů, které označují akci za hloupost, studenty podezírají ze snahy ulít se ze školy, nebo vyjadřují obavu, že stávkující studenty někdo zmanipuloval.

V aktuální tiskové zprávě tuzemské iniciativy Fridays For Future, která byla publikována hned po pátečním protestu, se uvádí: „Nestačí nám ale plané sliby, chceme vidět činy a budeme přicházet tak dlouho, než činy nastanou.“ Zapojení studenti tak opět poslali jasný vzkaz směrem k politické reprezentaci naší republiky, že protesty mohou pokračovat.

Možná, že zrovna nyní prožíváme důležité momenty, které budou impulzem k radikálním změnám v oblasti ochrany klimatu či obecně životního prostředí, ale také k hlubšímu promýšlení vlastních osobních priorit či dokonce hodnotových žebříčků. I tento krok bude pro budoucnost důležitý. Trefně tuto situaci už před páteční akcí popsala socioložka a bioložka Hana Librová, když uvedla, že prohlášení studentů nabádá k řešením politické a technologické povahy a že „emise vyvolávající klimatický rozvrat jsou však konečným článkem zátěže, kterou na přírodu uvalujeme i jako jedinci“ a k nápravě tedy „nedojde beze změn způsobu, jímž každodenně žijeme.“ Proto také navrhla tato témata k rodinné debatě: „zbavme se auta, na dovolenou nemusíme jezdit daleko, jistě nepoletíme letadlem, maso si dopřejme v neděli.“

Je fér připomenout, že studenti, kteří v pátek stávkovali, jsou většinou ještě osobami do značné míry závislými na svých rodičích a jejich životním stylu. Zároveň jsou ale již ve věku, kdy mohou vést poučenou polemiku se „zvyklostmi“, které nás rok od roku posouvají blíž a blíž k nezvratným ekologickým krizím. Je na místě jim v tomto držet palce a podporovat je!

Jan Havlena, foto: Zewlakk