1.díl Mlýn vodníka Slámy – historie areálu, Mlynářství ve Lhotě

Mlýn vodníka Slámy najdete v Háji ve Slezsku, v části obce Lhota. Mezi Opavou (14 km) a Ostravou, která je na dojezd ve vzdálenosti do 17 km. Tedy ze všech větších okolních měst a vesnic coby kamenem dohodil. Stojí za to dojet i ze vzdálenějšího koutu kraje, jak pro osobité kouzlo toho místa, tak pro spoustu příjemných zážitků.

Nezapomeňte také ochutnat místní vynikající venkovsky laděnou domácí kuchyň, která je připravována s láskou, pečlivostí a z kvalitních surovin. Místo je vhodné jak pro výletníky, kteří dorazí autem na super výlet s rodinkou za zážitky a dobrou baštou, tak pro vášnivé cyklisty, kteří potřebují uhasit žízeň a doplnit energii.

Pro ty, kteří hledají „své“ místo, které má osobité kouzlo, tvořené dávnou historií a láskou k tradici, těm ve mlýně splní jejich sny a přání při svatbách, rodinných oslavách, akcích pro zaměstnance či partnery. Vašim hostům bude chutnat, ocitnou se s vámi na místě, kde se zastavil čas, personál vám připraví nezapomenutelné zážitky, na které vy a vaši hosté budete rádi vzpomínat.

A kde se tady vlastně mlýn vzal? Kam až sahá historie tohoto kouzelného místa? Jaký je jeho příběh?

1460 - Nejstarší písemné zmínky o existenci lhoteckého mlýna ve štítinském urbáři v souvislosti s povinností čistit lhotskou strouhu.
1606 - Lhota je malou osadou patřící ke statku Smolkov.
1721 - V karolínském katastru jsou při statku hraběte Lichnovského z Voštic zapsány dva vrchnostenské vodní mlýny – jeden u osady Lhota, druhý ve Smolkově.
1822 - Změny v držbě statku se promítají i do vlastnictví mlýnů. Mlýn ve Lhotě na základě svatební smlouvy z 20.1.1822 vlastní mlynářský mistr Franz Hrnčíř (Hienczirz) se svou ženou Mechtildou Annou, dcerou mlynáře Franze Wal-lera z Černého mlýna na raduňském panství. 

Lhotecký mlynář vedle mlynářské živnosti provozuje zemědělské hospodářství na selské usedlosti č.p. 1 ve Lhotě, která k mlýnu náleží. 

1872 - Kupují mlýn manželé Anton a Marie Halfarovi (prostřednictvím jejich provdané dcery Marie mlynaří ve Lhotě Petr Suchánek, syn kateřinského mlynáře Jana Suchánka).
1890 - Mlýn si pronajímají Jan a Magdaléna Havlíčkovi, o 4 roky později jej odkupují. 
1906 - Majitelé nechávají doškový mlýn zbourat a staví zděnou přízemní budovu.
1911 - Obytná budova je zvýšena o jedno patro.
1913 - Jan Havlíček nahrazuje mlýnské kolo turbínou a zřizuje elektrické osvětlení ve mlýně, v 5 chalupách, ve škole, v hospodě a na nádraží.
1914 - V obchodním rejstříku je zapsána živnost J. Havlíček, umělý válcový mlýn, Lhota. V následujících letech vlastní a provozuje několik mlýnů a stává se největší mlynářskou firmou na Opavsku.
1934 - Provoz mlýna se rozrůstá o silo a čistírnu obilí.
1935 - Firma J. Havlíčka, mlýny a pila Hlučín získává od Rolnického akciového cukrovaru v Háji u Opavy mlýn ve Smolkově a mlýn v Háji Chabičově.
1937 - Podnik přebírá syn Ladislav Havlíček a zakládá se svým švagrem prokuristou Emanuelem Hradským veřejnou obchodní společnost Havlíčkovy mlýny Hlučín, Havlíček a Hradský.
1939 - Nacistická správa Hlučínska připojeného k Německé říši povoluje v Hlučíně vznik firmy Hultschiner Mühlenwerke Josef Scholz, Kommanditgesellschaft (K.G.) in Hultschin. Obchodník Josef Scholz si pronajímá Havlíčkovu a Hradeckého veřejnou obchodní společnost za roční nájemné ve výši 50 000 RM, název byl poněmčen na Havlíček Mühlen Hultschin, Havlíček a Hradecký. 
1945 - Ihned po osvobození, 30. dubna, veřejná obchodní společnost Havlíčkovy mlýny obnovuje provoz mlynářské živnosti na svůj účet. Josef Scholz je odsunut do Německa a jeho společnost zaniká.
1946-47 - Mlýn je opravován a rozšířen do dnešní podoby.
1948 - Mlýn je zestátněn, jeho správcem se stává podnik Československé mlýny, a je začleněn do Slezských mlýnů, n.p. Opava.
1955 - Je sice proveden výmaz firmy Havlíčkovy mlýny z podnikového rejstříku, ale společníci Havlíček a Hradský se proti tomuto rozhodnutí odvolávají a vynutí si zrušení výmazu.
1987 - Osud mlýna se zpečetil 17. dubna 1987, kdy budovu zachvátil požár, provoz byl omezen, a mlýn nadále sloužil pouze jako míchárna krmiv. I přes tuto ránu osudu se v objektu dochovala část technologie původního válcového mlýna – válcový mlýn Prokop a syn, korečkové elevátory, separační síto, kruhový rozdělovač nebo aspirátor.
90. léta - Areál mlýna chátrá, slouží jako skládka.
2007 - Život se do mlýna vrátil s novým majitelem (soukromá firma), který postupně obnovuje jednotlivé budovy, upravuje dlouho zanedbané okolní pozemky.

Záměrem současných vlastníků je obnovit a navázat na zaniklou tradici mlýna a celého regionu spojenou s aktivitami provozovanými v minulosti místními spolky obce Lhota, Mokré Lazce i Háj ve Slezsku.

2008 - Vzniká sdružení Mlýn u vodníka Slámy, které „křtí vodníka Slámu“ a pořádá první společenské a kulturní akce v areálu. Areál se opět stává místem setkávání místních obyvatel a přitažlivým cílem návštěvníků, což je také posláním vzniklého sdružení.

Zastavení vody v náhonu, oprava nápustného objektu, instalace nových stavidel, oprava horního koryta náhonu. Generální oprava oběžného a rozváděcího kola Francisovy turbíny. Oprava stavidel přepouštěcích turbínových.

2009 - Obnova altánu, pro možnost pořádání svatebních obřadů. Oprava slepého ramene Argentina, revitalizace náhonu MVE.
2011 - V bývalé čistírně mlýna je ve dvou patrech otevřeno Muzeum u vodníka Slámy. K oživení tradic je použita i stará legenda o vodníku Slámovi, která tvoří ústřední motiv muzea.
2020 - Areál zasahují rozsáhlé povodně, řeka se vylila ze svého koryta a zaplavila celý areál. Díky pomoci hasičů, dobrovolníků z okolí, zásadní pomoci zaměstnanců a obce se během měsíce podařilo areál dostat zpátky do provozuschopného stavu. 

Slámovo muzeum

Občanské sdružení „Slámovo muzeum" zpřístupnilo v roce 2011 návštěvníkům 2. a 3. podlaží bývalé čistírny válcového mlýna. K drcení obilí se zde místo mlecích kamenů používaly moderní válcové stolice, obilí bylo do vrchních pater dopravováno korečkovými elevátory a pohon strojů byl zajištěn od hlavního hřídele pomocí transmisí, řemenic a plochých řemenů. Na rozdíl od starších vodních kol byl pohon v moderním mlýně zajištěn výkonnější a spolehlivější vodní turbínou. Můžete zde vidět dochované zbytky strojního vybavení na čištění obilí, prosévání, třídění a míchání mouky. Expozice je doplněna ukázkami předmětů všedního dne mlynáře a jeho pomocníků, uvidíte původní plány, fotografie, mapy a písemnosti. Nástěnné tabule a instalované předměty a modely ilustrují vývoj mlýnů v minulosti, se zaměřením na Opavsko, kde v minulosti pracovaly desítky vodních kol a později turbín, které vyráběly elektrickou energii. V naší mapě je jich vyznačeno více než sto. Návštěvníci se dozvědí o tom, jak mlynáři v minulosti žili, jaké měli povinnosti a výsady.

Víte co je to žernov, k čemu se používal korečkový elevátor, kde byla zavěšena transmise, k čemu sloužil hranolový vysévač, jak se váží na decimálce, k čemu byl dobrý aspirátor, co se dělo v odležovací komoře? Jaké nádoby na mouku se použivaly? Jaké se používaly staré české míry a váhy? Nebo třeba nahlédněte do starých účetních knih a obchodní korespondence. Tohle vše můžete objevovat a zkoumat ve Slámově muzeu.

Legenda o vodníku Slámovi

Starý mlynář Havlíček vyprávěl svým vnučkám pohádku o vodníku Slámovi, žijícím na Lhotském splavu.

Jednoho léta bylo veliké sucho. Nepršelo, úroda byla bídná, lidé sklidili jen málo obilí a mlýn neměl co mlít. Mlynář měl velkou rodinu, kterou potřeboval uživit, zaměstnancům na výplaty chybělo, provoz mlýna nemohl platit, dluhy mu rostly, byl zoufalý. Šel tedy jednoho dne ke splavu a chtěl svůj život skokem do vody ukončit. Když k vodě došel, objevil se vodník Sláma. Ptá se: „Co se děje, mlynáři, že jsi tak smutný?" a mlynář mu pověděl o svých problémech, o chuti skoncovat se životem. Vodník mlynáře vyslech, přemýšlel, pak skočil pod splav a za okamžik vyplaval s ošatkou plnou zlaťáků. „Tady máš mlynáři půjčku", pravil „až zase začneš ve mlýně mlít, vyděláš a peníze mi vrátíš." Sláma zmizel pod hladinou a mlynář ještě dlouho seděl na břehu řeky, němý údivem.

S půjčkou ve špatných dobách dobře hospodařil. Příští úroda se vydařila, mlýn vydělal a mlynář se jednoho večera vydal vrátit Slámovi půjčené peníze. Stál u splavu a volal: „Slámo, Slámo ....Slámo, Slámo..." Z řeky vykoukl cizí, neznámý vodník a křikl na mlynáře: „Co tady řveš človeče?" „Hledám vodníka Slámu, přišel jsem mu vráti půjčku." „Sláma tady už není. Pleskavec ho zabil", řekl zelený mužík a zmizel pod splavem. Mlynář dlouho hleděl do hučící vody. Tiše děkoval Slámovi za to, že mu zachránil život. Peníze si odnesl domů a schoval je na horší časy. (Pozn. Pleskavec = blesk)

Přejeme Vám všem, abyste při problémech, které všední život přináší, vždy našli svého Slámu. A kdybyste jej nenašli, přijďte si postěžovat tomu, který dneska sedí nad mlýnskou strouhou.

Pokud se vám kouzlo tohoto místa líbí jako mě, mrkněte na web nebo facebook mlýna a naplánujte si s rodinou či přáteli, kdy tam vyrazíte.

V dalším dílu našeho seriálu se dozvíte, co všechno areál Mlýna u Slámy nabízí. Co tam můžete vidět, zažít a jaké služby poskytuje.

 (mabys)