1. díl Účastníci zájezdu - trochu nervy na startovní čáře

Jsme 3M, kteří rádi tráví čas na tripu. Máma Magda, 11letý syn Maty a král naší domácnosti Border teriér Miky. Miky s námi tentokrát nejel a je u hodné tety Marki na hlídání na táboře. Tak mu to vždycky vysvětluju, když ho tam vezu. Jen si tam chvíli pohraješ s kamarádama pejskama a hned tě zase vyzvednu.

Start 2M tripu se neobešel bez stresu. Bo Ostrava není Praha. Z 99% bohudík, ale ne co se týká toho, když si chcete v 6 ráno objednat taxík, aby vás hodil na nádraží.

V Praze za každým rohem 3 Bolty, Ubery nebo cokoli, co vás za pár korun odveze kamkoli.

V Ostravě v aplikaci 1 Bolt na celou Ostravu obsazený, neeee. Pro další 3 taxi služby je trasa Vřesina-Svinov příliš krátká, nemají zájem.

V googlu zbývají 2 tel. čísla na vyhledávaný výraz taxi Ostrava, nervozita stoupá. Předposlední pán mi sděluje, že teda přijede, ať máme rezervu, domluva na 6:40, když vlak jede 7:23.

6:40 taxík nikde, Maty má "prdel" z toho, jaké mám nervy. Říkám mu ať jde DO BOUDY (psí) a nezhoršuje situaci. Ptám se ho, jak dlouho myslí, že vydržím nezavolat. Odpověď: max 5 sekund.

Byla jsem silná a volám až 6:42 a v hlavě řeším plán B. Čekáme nejpozději do 7 hod a pak jedem na nádraží autem a necháme ho tam. Volám pánovi, kde je: „jo já už jedu, zdržela mě paní s vozíčkem, jsem v Porubě, ale už jedu.“ Chtělo se mi začít ječet: „JAK JAKO JEDU??? UŽ JSTE TU MĚL BÝT.“ Zachovat klid, nemůžu řvát na člověka, který je aktuálně jediná naše naděje v plánu A. Pán pokračuje v telefonu: „...a kde tam na té Vřesině jako bydlíte?“ Chvilku se mu to snažím popsat, samotné mi to nedává smysl a to tu bydlím. Tak se na nej obořím: „Vy jako nemáte navigaci? Prosím vás jeďte už, ať ten vlak stihneme!!!"

6:53 nám pan prosviští kolem baráku, volám mu, že nás míjel, tak ať se vrátí. 5min nic, 6:58 pan dorazí: „Já to celou dobu couval, tak jsem tady.“ Tak jedině tohle vše vysvětluje.

Podezřívavě se s Matym na sebe podíváme, jestli je unavený nebo něco pil. Není čas váhat, skáčeme do auta a modlíme se, ať vlak stihneme.

STIHLI !!! I s fotkou….ale byly to fakt nervy, uuuuuffff.

Teď nás čekají 3 hoďky cesty do Prahy. A kam to bude dál? To vás budu ještě chvíli napínat. Každopádně o dobrodružství nebude nouze. Držte nám palec, ať je to už dál jenom pohádka, hororu už dneska stačilo.

Ps.: Maty kouká na nějaký film a vypadlo z něj moudro: "Z diktátu máš pětku, ale v písmenkové polívce H-O-V-N-O najdeš rychle."

Zdraví vás 2M (mabys)