3. díl Účastníci zájezdu - Matyho úlovky

Proběhnout Římem v rychlém tempu po 24 hodinách na cestě a spaní v buse bylo o tom spíše přežit. A upřímně až druhý den (po vyspání na hotelu) jsem si říkala tyyy jooo to vypadá dobře.

Den tam vypadal spíš tak, že kdo neomdlí na sluníčku, vyhraje. Kde je stín, kam se na chvíli schováme, honem dochází nám piti, na následujícím krátkém rozchodu potřebujeme nutně dokoupit pití. V případě mimořádné krize, během výkladu u nějaké památky, letět do nejbližšího shopu a cestou zařvat na Matyho: „Hej kdyby chtěli jít dál, zadrž je, hned se vrátím."

Tedy z fotek na druhý den byl Řím fakt pecka, 10 kilásků, nevyspaní, v horku. Fakt klobouk dolů, jsme dobří, nebyla to sranda. Jak boží bylo večer dojet na hotel, kde si dát sprchu a píchnout se do zásuvky a nabít si našich mnoho zařízení, bylo jak sen. Hlavně teda ta spcha. Maty začal být mimořádně optimistický od Colosea, odkud vznikla vítězná fotka. Coloseum total salám párek, ale to růžové co v ruce má, je nově zakoupená powebanka, bez které si dál svůj život v buse bez zásuvky nedokázal představit.

Power banku máme, sprchu jsme dali, nabití jsme, co víc nám chybí ke štěstí, v naši aktuální situaci usínáme blahem.

Ráno je Maty lehce šokován ze snídaně. Srovnává s luxusní čtyřhvězdou, kde byl na dovolené s tatínkem. Pokouším se mu vysvětlit, že italská tří hvězda, na české poměry klidně dvojhvězda, má holt jinou nabídku a to nabídka je silné slovo. Zkouším koťátku lehce upravit slovník, že lépe než hnusné je lépe nahlas vyslovit skromné. Obrátí oči v sloup, namaže chleba marmeládou a zdá se, že je téma uzavřeno.

Nejen Maty nebyl ze snídaně happy, ale i paní co s námi snídala. Nebyla šťastná ani z večeře. Z toho co popisuje to znělo jako docela fajn tří-chodové menu, ale paní prostě nechutnalo. Snažím se jí rozptýlit historkou, jak mě vzal brácha do nóbl pražské restaurace, která stála jako tenhle zájezd a tvářila jsem se nad tím jídlem stejně, jako ona když mi popisovala tu večeři. Jídlo jsem ji nevylepšila, ale aspoň jsem ji rozesmála.

Před námi byl krásný den – výlet na Vesuv a do Pompejí, tak proč se nasrat hned u snídaně. Po cestě v buse jsem ještě pisla kámošce, která se ptala jak to jde, že zatím dobrý, že za krizový stav považuju od té chvíle co mi nejdou sundat gaťata na záchodě, jak jsou přilepený horkem, což nastalo až odpoledne.

Výlet na Vesuv byl super, vyspaní, nepřilepení zatím, vysoko nás vyvezl bus, pak už to bylo jen kousek pěšky, takže super výlet. Vesuv byla velka ďoura zasypaná nečím, zarostlá dalším něčím. No pro ten pocit, byli jsme na Vesuvu dobrý, mnohem hezčí pohled však byl na druhou stranu na moře a Neapol, jako by nám ležela u nohou, to byl moc hezký výhled.

Na vrcholku Vesuvu, když jsem testovala lávové víno a Maty si vybíral sbírku šutrů, jsme se seznámili s paní učitelkou z Opavy. Jelikož učí matiku a dělala na Matyho chytré vtipy a hádanky, tak se Maty od té chvíle odmítl od ní hnout. Rozhodl se, že ji přiberem do party. Na mou poznámku, že třeba nemusí chtít, total nezájem, prostě geny jsou sfiňa.

Pompeje dobrý, co mi utkvělo, že to tam celé bylo nějak moc o sexu. Možná to nebylo jen o tom, ale asi selektivní slyšení. Samý nevěstinec, s malůvkama jaké polohy která praktikuje. Postele i polštáře betonové, jako nic moc tohle, za to obrázky byly názorné, tady dobrý. Holky na ulici s cedulkama za kolik kde co jak, byly tam už jen ty nápisy, jasně že ty holky neee. Maty pronesl k pobavení skupiny velmi nahlas: „mami, co je to ten nevěstinec?" V hlavě mi šlo – no prostě bordel. Ale to nevím, jestli bych si pomohla. Tak jsem řekla: „sex za peníze." Maty celý zhnusený: „ježisi fuj a pak se diví, že mají tolik pohlavních nemocí´.“ Tak hlavně, že nevěstinec nezná, ale přes pohlavní nemoci je odborník.

Na večeři jsme samozřejmě museli sedět s Matyho novou kámoškou, je fajn když chvíli hučí do někoho jiného. Zítra nás čeká výlet na ostrov Capri a výlet lodí. Podle paní průvodkyně to bude klidný neuběhaný nehonící den. Tak se na něj moc těšíme a ještě víc na bonusovou koupačku v moři.

Mějte krásný den i vy. 2M

Přechozí díly:

1. díl Účastníci zájezdu - trochu nervy na startovní čáře

2. díl Účastníci zájezdu - bez mobilu konec světa

Příbuzné články