2M + půjčené M na Pokáčovi v Loděnici Děhylov

Máte doma puberťáka a nevíte, kdo je Pokáč? Tak to jste pravděpodobně jako já úplně OUT.

Mám doma kočku, mám ji rád, je to skvělý kamarád. Včeeera jsem v lese byl a už tam nepudu, nebo tak nějak, říkám přeci že jsem out. No tak právě proto, když je 9. září Pokáč na Loděnici, tak tam nesmíme chybět.

Dali jsme dohromady náš Pokáč gang, se kterým nikdy není nuda a vyrazili jsme. My zkušenější s časovou rezervou. Bylo totiž jasné, že nebude kde zaparkovat. Kamarádi po nás se divili, že je plno, ale taky nakonec zaparkovali, dle hesla – je to sice dál, za to horší cesta. Dopravní situace o to složitější s Porubou uzavřenou kvůli nevybuchlé pumě.

Nakonec jsme se tam všichni zdárně sešli a ve velkém množství lidí dokonce i našli. Pokáč začal hrát, to bylo asi znamení pro nejvíc natěšené dětí - jít někam běhat, skákat na trampošky a ztrácet se mezi lidma. Však co, občas povolené ztráty přinesou klidný pokec s kámoškou anebo dvě trsnutí.

Padly největší pecky, které jsem dokonce i já znala z rádia a s Pokáčem si dala refrén. Náruč umělce po kytaře vystřídalo ukulele. Celkem jsem mu to nezáviděla, sám na jevišti, celou dobu zpíval a hrál jen on, bez kapely o kterou by se mohl opřít, bez někoho, kdo by chvíli zpíval nebo hrál, vše táhl sám, klobouk dolů. Je to borec.

Nebyl by to pořádný koncert, kdyby nás někdo kolemjdoucí (do koho omylem žduchnul někdo jiný), neslil pivem. Vždycky nás!!! Chjooo. Tak snad nás nebude stavět policie, protože ten odér piva, i z dětí, by se asi těžko vysvětloval.

Zpátky k Pokáčovi... nejkrásnější bylo finále, když se setmělo a lidé svítili svými mobily. To mělo fakt atmošku. Po koncertu proběhla autogramiáda. Děti trvaly na tom, že si tu řadu vystojí a na Pokáče si počkají, že bez podpisu domů nejdou. Na moji námitku, že koncert proskákali na trampoškách a teď budou dělat fandy, nebyl brán zřetel. Tak jsme si tedy počkali a taky se dočkali.

Jak byli všichni unavení a šli jsme po cestě k autu, každý se svou fotkou podepsanou v ruce. Tak jsem co chvíli slyšela: „Počkejte, Pokáč mi spadl. Čekejte zvednu si Pokáče.“ Únavou jim padal bobkům z ruky. Tak jsem to uzavřela s tím, že Pokáč byl super, jen by se po té cestě nemusel všude válet.

Závěr večera je jako vždy bodování. Moje dítě dalo 7 bodů z 10. Půjčené dítě 7,5 bodů. Být Pokáč film měl by na ČSFD vysoké hodnocení 70-75%. Jen by mě zajímalo dle čeho to hodnotili, asi bylo slyšet, že rád chodí na poštu až na trampoškách. Mimochodem tato písnička roztleskala celou Loděnici.

Tak zase někdy příště na Loděnici na viděnou. Mrkněte na fotky z akce.

Vaši 2M+půjčený M

Léto na Loděnici v Děhylově ještě nekončí a zábava už vůbec ne, těšit se můžete na tyto akce:

12.9. od 14,30 hod. Katka a JazzBanda - nedělní odpoledne s krásným Jazzem
24.9. od 18 hod. MALINA BROTHERS - Loučení s létem – koncert
26.9. od 14,30 hod Americky folk Collin Rymer a hosté

Další akce najdete na webu, facebooku a instagramu. Přijďte nás brzy navštívit!