Rivalové nebo kamarádi?

..aneb příběh dvou psích rošťáků Mikyho a Matyho.

Slyším, že se na zahradě něco děje, tak se jdu podívat, o co tam jde. Miky si tam vesele píská a dovádí s hračkou, kterou jsem ještě neviděla. Jelikož jsem jediná, která tady kupuje, co on rychle likviduje, tak naši hračku bych fakt poznala. Přemýšlím, kde se tady tak mohla vzít ta pískací kostička, která mi lehce připomíná nedávno shlédnutou nabídku erotických pomůcek pro ženy.

Za plotem si všimnu smutného kňučícího Matyho, kterému hračka vyloženě chybí, nebo se to tak na první pohled může zdát. Začnu výchovně Mikymu vysvětlovat, že to není jeho hračka a že se to nedělá, že ji musíme Matymu vrátit (10 let v roli matky vás prostě poznamená), a to teprve začal vítr. Miky se mohl zbláznit, vždyť to je jeho hračka, on si s ní chce hrát, proč mu ji jako beru, to snad nemyslím vážně, že ji dám zpátky Matymu. Skákal, štěkal, chňapal. No nic, vůbec, jsem trénovaná, dítě v období vzdoru hadra.

Mikymu jsem našla jinou hračku, dala mu jí, ale tu on samozřejmě nechce. „Půjčenou“ hračku jsem hodila přes plot a vrátila ji jejímu původnímu chlupatému majiteli. Čekala jsem, že tím bude situace vyřešena, ale vůůbeeeec.

Maty s neobratností štěňátka sebral kostičku. Čekala jsem úprk na druhý konec zahrady, „moje konečně moje, jenom moje, už tě nikomu nedám“ a ono to bylo právě naopak. Bobek hledal díru pod plotem, kudy by ji zase Mikymu vrátil. Miky zběsile hrabal, nejradši by ten kovový plot rozkousal a roztrhal, kdyby mohl. Maty se snažil trefit hračkou do drátěných ok plotu a prostrčit ji. Miky se mu snažil všemožně pomoci, celý nažhavený, aby kostička už byla zase jeho.

No stála jsem tam jak puk a koukala, co se to děje. Jak mě ti ňufkové proškolili o mých předsudcích, o tom co se nějak může na první pohled zdát, ale ve skutečnosti to může být úplně jinak. O vměšování se do záležitostí druhých. Chtěla jsem pomoci, jednat správně, a přitom jsem akorát přidělala práci.

Poznámka redakce (pro ty, kdo četli předchozí článek o mém synovi Matym, tak i sousedovic pes se jmenuje Maty, shoda jmen je čistě náhodná, prosím nezaměňovat)

Autor: Magdaléna Bystroňová