8 netradičních & exotických domácích mazlíčků, jež můžete chovat

Jaká exotická zvířata jsou těmi nejlepšími domácími mazlíčky?

A existují vůbec jedinečná, ale na péči nenáročná zvířátka? To jsou běžné otázky, které popravdě nemají snadnou a objektivní pravdivou odpověď. Všechna domácí zvířata po majiteli požadují určité množství péče a žádné z nich se nehodí úplně pro každého.

Efektivní vyřešení těchto otázek proto silně závisí na tom, co případní majitelé od mazlíčka očekávají a co jsou ochotni mu věnovat. Čím neobvyklejší vaše zvířátko bude, tím víc například utratíte u veterináře, který se bude na exotické a divoké druhy specializovat.

Co znamená exotický domácí mazlíček?

• Většinu nedomestikovaných nebo velmi neobvyklých zvířat považujeme za exotická.
• Některá zvířata jsou technicky vzato exotická (nedomestikovaná a nebo jen malinko pozměněná oproti svým divokým předkům), ale nejsou tak vnímána – jako například rybičky nebo ptáci.
• Fretky, ježci a činčily jsou někdy bráni jako exotická zvířata, ale jsou domestikovaní, což je psychicky i fyzicky odlišuje od jejich divokých předků.

Kvůli tomu, abychom se vyhnuli doporučování méně “zajímavých” druhů zvířat, vyhneme se zmiňování “polodomestikovaných” zvířat (odlišných od svých předků, ale zase ne tolik, jako je tomu třeba u psů), papoušků a plazů. Mnoho běžných domácích mazlíčků mívá mnohem větší nároky na péči, než jaké se jim dostává, exotická zvířata na tomto seznamu budou proto považována za snadnější díky:

• Malé šanci, že poničí domácnost (nebudou trpět, jestliže jim nebude umožněno se po domě potulovat)
• Nízké potřebě sociálního kontaktu (většina savců a ptáků jej potřebuje)
• Rozumným požadavkům na prostředí
• Snadno sehnatelné stravě
• Malé velikosti
• Mnoha dalším kvalitám, které usnadňují zajištění jejich spokojeného života

Co od mazlíčka většinou očekáváme za kvality

• Rozumné požadavky na umístění a “ubytování” (žádné venkovní výběhy nebo velké voliéry a klece)
• Nenápadný nebo nejlépe žádný zápach
• Malé nebo žádné destruktivní chování (správná výchova v domě)
• Nízká agresivita
• Potřeby enrichmentu (obohacení přírodního prostředí) je jednoduché obstarat

1) Ježek

Ježek nepatří mezi hlodavce, ani není příbuzným dikobrazů. Patří do rodu Erinaceus, podčeledi Erinaceinae a jsou známí jakožto hmyzožravci. Ježci si zaslouží být na prvním místě tohoto seznamu, protože péče o ně je ze všech nejsnazší, a přitom jsou stále dostatečně exotičtí (ačkoli druhy, které naleznete v obchodech jsou již trochu pozměněny od své původní divoké verze a částečně je tedy můžeme považovat za domestikované). 

• Ježek není společenský, proto by v každém výběhu měl žít pouze jeden. Díky tomu tito mazlíčci nebudou trpět separační úzkostí a jsou vhodní pro časté cestovatele. 
• Také pro ty, kteří nechtějí závazek v podobě domácího mazlíčka na příliš dlouhou dobu, dožívají se totiž zhruba 5 až 7 let. 
• Ježci mají jednoduchou stravu složenou buď z kvalitních granulí a/nebo ovoce v kombinaci s hmyzem. Jsou dostatečně běžní na to, abyste pro ně v lepších zooshopech a zverimexech stravu sehnali. 
• Ježci dokážou být poměrně temperamentní, ale při správném zacházení a po navyknutí si dokážou zkrotnout. 
• Správná ubikace pro takového ježečka sestává z terária odpovídající velikosti. 

Ježek je vhodný dokonce i pro děti, vzhledem ke snadné péči. Buďte však připraveni na uklízení, které bude zahrnovat jejich časté výkaly.

2) Hlodavci: Chipmunkové, Degu, Bodlinatky, Psouni

Existuje mnoho hlodavců, kteří jsou zároveň exotickými mazlíčky – někteří více zajímaví a neobvyklí než jiní. Sem patří:

• Osmáci degu 
• Poletuchy
• Psouni. 
• Čipmankové
• Bodlinatky
• Mary

3) Vačice

Může vypadat jako hlodavec, ale vačice je ve skutečnosti vačnatcem, stejně jako vakoveverky, koaly nebo klokani. Narozdíl od zmíněných vakoveverek, které mají mnohem náročnější potřeby kontaktu, jsou vačice samotářské a musí být umístěny samostatně. Jejich nároky na životní prostor jsou hodně podobné vzdušným prostorům pro pískomily s několika patry, kolotočem či kolečkem na cvičení, morčecími nádobami na vodu a typickým hlodavčím místem na spaní, které odpovídá jejich fyzickým potřebám. Jsou to všežravci s převahou živočišného proteinu. Může jít tedy o mix připravené stravy pro ježky, fretky a psy v kombinaci s hmyzem, zeleninou a ovocem.

4) Nedomestikované psovité šelmy: fenek a liška

Na tomto seznamu se objevuje jak fenek, tak specifická v Rusku domestikovaná liška stříbrná – ovšem s jedním upozorněním. Jejich nedomestikovaná část rysů a povahy se může stát opravdovou výzvou pro člověka, který by očekával krotké chování podobné kočkám a psům. Jak fenek, tak liška jsou psovité šelmy, což znamená, že jsou aktivními predátory. Budou tedy potřebovat prostor minimálně takový, jako domestikovaný pes. Pokud by museli žít v klecích, musí být dostatečně veliké a s častou možností vyjít z ní ven. Nejmenší doporučená klec pro fenky je multi-úrovňová velká klec původně určená pro fretky. Jejich chování je spíše podobné kočkám, protože jsou mnohem nezávislejší. Také mohou být poměrně hluční a zběsile dovádět.

Jedním z největších problémů s domestikovanými liškami je nějakou najít – nabízeny jsou opravdu jen zřídka. A pokud už nějakou najdete, buďte připraveni za ni utratit nemalou částku i v řádech desetitisíců. Jiné lišky, které nejsou takto domestikovány jako liška obecná už jsou levnější, tam se cena pohybuje kolem 10 000,- Kč, ale na druhou stranu neprošly žádným selektivním chovem, který by ji výrazněji ochočil. Mnoho majitelů uvádí, že nedomestikované lišky mají také extrémně silnou vůni, takže jsou vhodné jen do venkovního prostředí. Skutečně domestikované lišky údajně nemívají tak pronikavý zápach, jsou o něco krotší a snadněji přijímají lidi jako své společníky.

5) Skunkové

Skunkové mohou být překvapivě dobrým mazlíčkem, musí však nejdříve přijít o svůj pronikavý zápach (tato operace je poměrně sporná a je na každém majiteli i veterináři, jak se k tomu morálně postaví – jsou tací, pro které je to již za hranou). Měli by mít k dispozici poctivou stravu pro všežravce (typicky psí žrádlo, ovoce a zeleninu) a dostatek cvičení venku mimo klec. Stejně jako fretky jsou hraví a neměli by být neustále jen zavření. Poskytněte jim dostatek hraček a zajištěte, aby jejich náhradu nenacházeli ve vašem majetku! Bohužel, samečci skunka mohou mít v dospělosti sklony k agresi, v tomto ohledu může pomoci kastrace. Vzhledem k tomu, že skunk je šelmou, který navíc ve volné přírodě může přenášet vzteklinu, pokud se od jiného zvířete nakazí, budete si muset poradit s úřady.

6) Členovci: Švábi syčiví, tarantule, škorpioni, mnohonožky a krabi

Nejsou na mazlení, i tak však tyto nohaté potvůrky fascinují malé i velké. 

• Švábi
• Pavouci, tarantule
• Africké mnohonožky
• Škorpioni
• Velcí krabi

7) Hybridní kočky: Savanové a bengálské

Savanové kočky jsou hybridem mezi servalem stepním a domestikovanou kočkou.

Bengálské kočky jsou víceméně domestikované, ale stále ještě mají velmi zajímavou osobnost. Vznikly kombinací genů divoké asijské kočky bengálské. Jsou skvělou volbou pro lidi, kteří chtějí vzhled exotického zvířete, ale nestojí o jeho destruktivní sklony.

8) Náročná exotická zvířata

Na rozdíl od výše zmíněných existuje celá řada exotických zvířat, o které je velmi náročné se starat. Podle základních standardů a nároků zmíníme hned několik druhů, jejichž spokojenost není tak jednoduché zařídit a o něž je výzva pečovat:

• Nedomestikované kočkovité šelmy (s výjimkou některých hybridů) často značkují a ničí vnitřní vybavení domu a nábytek, takže vyžadují útěku-vzdorný výběh.
• Velké nedomestikované psí šelmy a další velcí masožravci vyžadují zkušenost, venkovní výběhy a mnoho dalších speciálních podmínek.
• Primáti jsou extrémně nároční především po sociální a psychologické stránce.
• Další malí exotičtí tvorové jako dikobrazi, ženetky, lenochodi, klokani, kynžakuové, mravenečníci a nosálové vyžadují velké klece odpovídající jejich velikosti a může být těžké zabezpečit jejich spokojený a zdravý vývoj v rámci běžně dostupných možností.

Tato zvířata se také častěji stresují a je těžké jim měnit domov. Pokud člověk není připraven se postavit čelem všem přirozeným instinktům a pudům těchto divokých druhů, měl by od pořízení těchto rozhodně zajímavých, avšak o to náročnějších zvířat, raději upustit.

Závěrečné slovo k exotickým mazlíčkům

Exotická zvířátka nejsou pro každého. Předtím, než si takové potenciální majitel pořídí, měl by podstoupit rozsáhlé a hluboké studium věnující se péči o tohoto tvora, nejlépe hned z několika zdrojů. 

• Některé zoologické zahrady zveřejňují a vydávají podrobné návody péče o “exotičtější” druhy zvířat. 
• Internetová fóra o exotických zvířatech jsou skvělým zdrojem zkušeností již znalejších majitelů a navíc vám umožní vést s nimi přímou konverzaci a ptát se na konkrétní otázky.

Toto jsou jen některé nezbytně nutné kroky k zajištění toho, abyste věděli, do čeho se pouštíte a mohli se o zvíře adekvátně postarat po celou dobu jeho života. (sd, ilustrační foto)