Obnovené, revitalizované či dokonce zachráněné památky lákají k návštěvě

Také jako databáze netradičních tipů na výlety mohou posloužit stránky Národního památkového ústavu, na kterých lze až do konce září 2021 hlasovat o vítězi ceny Památky děkují. Svůj hlas můžete dát například projektům jakou jsou komplexní obnova jídelny Libušín na Pustevnách, revitalizace konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie v Opavě, záchrana areálu valašské venkovské usedlosti v Karolince nebo třeba objev neznámých částí románského ústupkového portálu v kostele ve Starém Městě u Bruntálu.

Hlasovat můžete na webu www.npu.cz/pamatky-dekuji, kde také najdete informace ke všem nominovaným památkovým obnovám, revitalizacím, objevům či záchranám. Cenu vyhlašuje a uděluje Národní památkový ústav od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout to, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo zasloužili.

Přibližme si nominované počiny u památek, ke kterým je to z Ostravy nejblíže.

Komplexní obnova jídelny Libušín po rozsáhlém požáru
Jídelnu Libušín, která je součástí areálu národní kulturní památky Pustevny, fatálně poškodil v březnu 2014 požár. Za průběžných průzkumů torza a doplňujících nálezů z dobových fotografií se podařilo roubenou stavbu obnovit jedinečným způsobem, který nemá v Evropě obdobu, do stavu z 20. let minulého století.

Jídelna Libušín byla postavena v letech 1897–1899 a je mistrovským dílem mladého architekta Dušana Samo Jurkoviče. Ten se inspiroval tradiční roubenou architekturou Valašska a začlenil do ní osobité a originální detaily obohacené secesní barevností. Výmalbu objektu realizoval akademický malíř Karel Štapfer podle návrhů Mikoláše Alše.

Obnova po požáru trvala téměř šest let a probíhala formou vědecké rekonstrukce jako věrná řemeslná kopie za pomoci tradičních tesařských postupů a za použití stejného materiálu – masivního jedlového dřeva. Libušín byl obnoven ke stavu z roku 1925, interiér jídelny Libušín je kopií Jurkovičova díla z roku 1899 a malířská výzdoba byla restaurována dle původních návrhů Mikoláše Alše.

Jídelna Libušín získala zpět svou barevnost a výraz z přelomu 19. a 20. století, současná generace ji v této podobě může ocenit až nyní. Vedle obnovy historického roubeného objektu včetně dřevěných obkladů bylo nutné v rámci obnovy umístit nové technologie, nezbytné s ohledem na současnou legislativu – zejména hasicí a bezpečnostní systémy. Z potřeby zabránit znehodnocení interiéru vodou byla zvolena technologie hašení plynem s využitím dusící fólie. Současně bylo nutné začlenit tyto nové technologie v objektu tak, aby neznehodnotily a esteticky nenarušily architekturu.

Revitalizace konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie v Opavě
Monumentální gotická cihelná stavba ze 14. století stojící v centru města prošla v letech 2019–2020 náročnou obnovou. Na základě nově provedených průzkumů byl objekt za spolupráce mnoha odborníků a zástupců nejrůznějších řemesel očištěn a kompletně revitalizován.

Rekonstrukce spočívala v konzervaci a restaurování cihlové fasády a obnově barokně upraveného interiéru bez mobiliáře. Cihly pokryla v minulých desetiletích krusta z průmyslových exhalací, podobně na tom byly i kamenné prvky fasády. Většina spodní stavby kostela vykazovala zvýšenou vlhkost. Elektroinstalace z 50. let minulého století se nacházela v havarijním stavu. Interiér byl v 70. letech vymalován nevhodnou ahistorickou barevností, stav dřevěných hlavic na pilířích byl havarijní, části opadávaly. V letech 2005–2010 musela být staticky zajištěna věž, obnovena střecha a položena nová krytina.

Provedena byla celková restaurátorská obnova pláště, obnova okenních a dveřních výplní, rekonstrukce elektroinstalace, obnova povrchů interiéru. Na základě nalezených fragmentů restaurátoři ošetřili a následně obnovili povrchovou úpravu gotických žeber. Rovněž vnitřní barevnost byla obnovena vápennými nátěry dle původní barevnosti nalezené při podrobných restaurátorských průzkumech. Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie je příkladem zdařilé a komplexní obnovy za výjimečné spolupráce odborníků mnoha oborů.

Záchrana areálu valašské venkovské usedlosti čp. 285 v Karolince
Areál venkovské usedlosti čp. 285 tvoří obytná chalupa, výminek s ovčínem, chlévem a komorou pod jednou střechou, další samostatný chlév a komora. Objekt je datován do roku 1831. Areál je součástí tzv. rodového shluku Orságů ve městě Karolinka, v místní části Raťkov. Jedná se o mimořádně hodnotný soubor lidové architektury z první poloviny 19. století.

Unikátní soubor 26 roubených staveb, které se zachovaly do dnešních dnů, patřil původně jedinému valašskému rodu, rodině Orságových. Usedlost čp. 285 zakoupila jeho současná majitelka v roce 2016, kdy se celý soubor objektů nacházel v dezolátním stavu, střechy byly probořené, hlavní objekt byl do půlky zavalen hlínou a všude rostly nálety. Ihned byla zahájena rekonstrukce, která proběhla v rekordním čase. Během čtyř let došlo k citlivé opravě poškozených roubených konstrukcí, střechy pokryl nový smrkový šindel. V interiéru byly obnoveny hliněné omítky a vybudována kachlová kamna. Došlo k odstranění nevhodných novodobých úprav (trojdílná okna), ale také byly některé prvky původních přístaveb díky podnětům ze strany památkářů zachovány.

Díky velkému úsilí a iniciativě majitelky se objekty podařilo obnovit do stavu, který se velmi přibližuje jejich podobě z poloviny 19. století. Usedlost je unikátní zejména svým zasazením do souboru roubené architektury zachované in situ. Během rekonstrukce byl kladen důraz na zachování maxima autentických historických konstrukcí. Práce probíhaly podle tradičních řemeslných postupů, dřevěné konstrukce roubení a krovu byly opracovány ručně, tradičními tesařskými technikami. Interiéru se vrátila autentická podoba s hliněnými omítkami. Nevhodně osazené novodobé prvky a stavební úpravy se rekonstrukcí eliminovaly a nově vkládané prvky byly citlivě navrženy tak, aby nenarušily památkovou autenticitu domu.

Objev neznámých částí románského ústupkového portálu
Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu poutá pozornost badatelů již sto let. Přes strohý vzhled raně klasicistní přestavby je kostel velmi zajímavou stavbou s delší historií. Prozrazuje ji především část románského portálu v podvěží, který byl ovšem zakryt mnoha vrstvami nátěrů a přístavbou barokní věže. Někteří badatelé proto existenci románského kostela ve Starém Městě zpochybňovali. Průkazné doklady o ní přinesly až archeologické výzkumy završené obnovou v roce 2020.

V letech 2019 a 2020 prošel kostel a jeho areál významnou stavební obnovou. V průběhu restaurátorských prací vedených MgA. Tomášem Skalíkem byla pod podlahou druhého podlaží věže nalezena doposud neznámá horní část archivolty, další části byly zjištěny sondami provedenými do zdiva podvěží a také archeologicky pod jeho podlahou. Uvedené objevy umožnily rekonstrukci kamenického díla, které se tímto zařadilo k největším a nejnáročněji komponovaným pozdně románským portálům v českých zemích.

Významný pokrok v poznání kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie ve Starém Městě i jeho západního portálu umožnilo nasazení moderních digitálních zobrazovacích a dokumentačních metod: laserové skenování, fotogrammetrie, archeogeofyzika. Díky nim se podařilo tuto památku poměrně komplexním způsobem prozkoumat. Portál je datován přibližně mezi léta 1230 až 1240. Nové poznatky ve spojení s výsledky dřívějších archeologických výzkumů a stavebněhistorických průzkumů umožňují rekonstruovat kostel jako románskou trojlodní baziliku s chórem, který je ukončen apsidou, a před ním situovanou příčnou lodí s apsidami.

Baziliku je tak možné přiřadit ke skupině raných městských kostelů, jež vznikaly ve významných středoevropských městech napojených na těžbu drahých kovů a obchodní trasy. Není pochyb, že výjimečná stavba je úzce spojena se založením a rozvojem Bruntálu jako nejstaršího institucionálního města v českých zemích a její západní portál představuje významnou památku na bruntálskou městskou lokaci. Náleží do skupiny staveb, které se ve střední Evropě na prahu vrcholného středověku šířily spolu s procesem osidlování a exploatace drahých kovů v horských a podhorských oblastech. V tomto smyslu propojuje románská bazilika ve Starém Městě moravsko-slezské pomezí a české země s dalšími středoevropskými regiony.
(hav, foto: npú.cz)