Řídíš svůj život ty nebo ho řídí tvé předchozí zkušenosti?
Život, který žiješ je výsledkem zkušeností, kterými sis prošel a rozhodnutími, která jsi v minulosti udělal. Někdy to byly zkušenosti příjemné a jindy byly bolestivé. Aniž bychom si to uvědomovali, bolavé zkušenosti nás mohou ovládat mnoho dalších let a způsobují nám trápení v mezilidských vztazích. Zafixujeme si je do podvědomí vnitřním rozhodnutím, že toto už nikdy znovu nechceme zažít.
V situacích, které nám původní špatnou zkušenost připomínají, se podvědomě snažíme vyhnout opakované bolesti, kterou jsme kdysi zažili. Vytváříme si ochranné způsoby chování a jednání.
Setkávám se s lidmi, kteří zažili stejně jako já v dětství nebo dospívání náhlý odchod blízké osoby a dnes se trápí se závislostními prvky ve vztazích. V průběhu života dojde k velké fixaci na vlastní děti a partnera. Najednou mají zpět velkou lásku, jejich život je naplněn, ale začnou se dít nepříjemné věci. Partner se více věnuje práci, děti začnou odrůstat a potřebují je méně a méně, nebo dojde díky rozvodu k omezení času tráveného s dětmi.
Zraněné dítě v nich žije v domnění, že se blíží další odchod, bije na poplach a zažívá velký strach. Začne podvědomě dělat vše proto, aby k odchodu nedošlo, strhávat na sebe pozornost, vyvolávat žárlivost, vzbuzovat uměle zájem o svou osobu, bojuje o pozornost svého partnera. Vše čeho se bojí, touto zbytečnou hrou, akorát přitáhne do svého života. V případě dětí formou manipulací a vynucováním si lásky a pozornosti dosáhne pravého opaku a velmi to naruší vztahy.
„Nikdy znovu nechci zažít“ nás stojí mnoho úsilí a námahy, kontroly, manipulace a neupřímnosti k nám samotným. Tak moc se bráníme ztrátě, že děláme vše proto, abychom ji nezažili, až ji svým chováním skutečně způsobíme.
Minulost je naší součástí, ale je jen na nás, jestli zkušenosti z ní povedou naše rozhodnutí nebo je budeme dělat vědomě sami. Chceme-li jít dopředu, musíme se nejprve vrátit zpět a nebát se podívat na to, co mě to vlastně vnitřně ovládá, co vede mé kroky? Co mě znervózňuje, čeho se tak strašně bojím? Co už nikdy nechci zažít? A jak se chovám, když té myšlence věřím?
Jak provést změnu zaběhlého nevědomého, nefunkčního a destruktivního chování? Připustit si, že v tomto je problém ve mě a uvědomit si, že v něm nemusím zůstat a můžu ho změnit. Uleví se nejen mi, ale také mému okolí.
Nejste na to sami, svěřte se partnerovi.
Pokud řešíte stejné téma nabízím konzultaci, můžeme se sejít a probrat to.
