Kurkuma chutná jako koření, ale může i léčit

Výrazně žlutooranžové koření kurkuma je známo nejen jako přísada exotických jídel, ale stále častěji nad jeho léčivými účinky bádají vědci z celého světa. Má smysl zařadit kurkumu do našeho jídelníčku? Nejspíše ano. Kurkuma totiž dokonce začíná být spojována i s doplňkovou léčbou onemocnění COVID-19.

Kurkuma neboli indický šafrán je koření získávané zejména ze sušeného mletého oddenku kurkumovníku dlouhého (Curcuma longa). Obsahuje asi 5 % éterického oleje (hlavní složky sabinen, felandren a žluté barvivo kurkumin). Používá se v kari koření, hojně se využívá v pákistánské, indické, perské a thajské kuchyni.

Aktivní složka kurkumin má zemitou, nahořklou, pepřovitou a hořčici podobnou chuť. A právě kurkumin vědce zajímá asi nejvíce, i když se může zdát, že objevují již objevené.

Historicky se kurkuma totiž užívá již tisíce let v rámci ajurvédy – tedy indického učení o zdraví a dlouhověkosti. Kurkumu doporučovali tradiční léčitelé k podpoře trávení, při nemocech ledvin a žlučníku (na podporu tvorby žluči), jako prevenci proti parazitům, k ochraně jater nebo proti zánětům a bolesti. Zevně se používala jako dezinfekční přírodní látka.

Jak již bylo uvedeno, kurkuma má široké uplatnění. Podporuje trávení a chuti k jídlu. Dále přispívá k normální činnosti jater, kardiovaskulárního, nervového či dýchacího systému. Působí jako antioxidant a pomáhá udržet normální stav pokožky. Vhodná je také pro všechny, kdo chtějí prospět svým kloubům, a proto ji najdete i v kategorii kloubní výživy.

Podle dostupných zdrojů nejsou známy žádné nežádoucí účinky kurkuminu. Protože barviva tvořící kurkumin mají antioxidační účinky, kurkumin v řadě testů vykazoval protinádorové a protizánětlivé účinky u pokusných zvířat. Snižuje též hladinu cholesterolu.

Například podle informací z Wikipedie, však vyšší dávky kurkuminu mohou způsobit zdravotní problémy při žlučových kamenech v důsledku zvyšování sekrece žluči a při významných jaterních poruchách. Dále se nedoporučuje jeho požívání při poruchách srážlivosti krve, při problémech s početím a během těhotenství. Avšak ve formě barviva je kurkumin s největší pravděpodobností bezpečný i v těchto případech.

V posledních letech se vedou diskuze, že kurkumin v konkrétní formě nanočástic může hrát úlohu jak při snižování rizika, tak potenciálně v léčbě Alzheimerovy nemoci. A co je v dnešní době možná ještě zajímavější, přibývají studie, které naznačují obrovský potenciál kurkuminu v léčbě onemocnění COVID-19. Kurkuma, ale třeba také zázvor či skořice, jsou bohaté na protizánětlivé složky a antioxidanty, které chrání buňky před poškozením v důsledku oxidačního stresu. Antivirový účinek kurkuminu, aktivní složky kurkumy, se projevil zejména ve výzkumech in vitro, tedy pouze v laboratorních podmínkách.

Jedna z posledních studií například naznačila, že kurkumin má schopnost tlumit imunitní a zánětlivé reakce a existuje tedy potenciál kurkuminových přípravků pro podporu zdravého imunitního systému. Jiná studie z poslední doby zjistila, že kurkumin blokuje vstup viru do buněk a že nanočástice kurkuminu samy o sobě mají antivirový potenciál proti SARS-CoV-2. Zároveň ale poukazuje, že je potřeba provést další výzkumy na toto téma.

Jak bylo popsáno, kurkuma jako koření krásně vypadá, umí dodat jídlu nádhernou barvu i lehce pikantní originální chuť. A jako bonus se mohou dostavit zdraví prospěšné efekty. Za zkoušku to určitě stojí. Třeba v kombinaci s kvalitním včelím medem, kdy smícháte lžičku medu se špetkou kurkumy. V období virových infekcí se tato laskomina může hodit.

(hav, foto: freepik.com)