Dětská hřiště mohou být nebezpečná, pohlídejte si základní věci

Milujete ty chvíle klidu, kdy si vaše dítě hraje na klouzačce nebo prolézačce a vy můžete odpočívat na lavičce? Pozor na to, možná to není tak BEZPEČNÉ, jak si myslíte!

Prolézačky, klouzačky a houpačky, to všechno k pořádnému dětskému hřišti patří. Na většině najdete informaci, že za případná zranění odpovídají rodiče, kteří by měli na děti dohlížet. Je to ale vždycky tak? A kterému hřišti se raději vyhnout?

Kdo odpovídá za zranění na hřišti?

Jestliže se dítě poraní na prolézačce proto, že se postrkovalo s jiným dítětem, pak jsou na vině rodiče. Co ale v případě, že zranění vzniklo po prasknutí nebo pádu nějaké konstrukce? Vězte, že pokud se dítě zranilo v důsledku špatného stavu hřiště, je právní odpovědnost vždy na provozovateli.

U moderních hřišť, která staví města a obce, stejně jako třeba školy a školky, mohou být rodiče v tomto směru poměrně v klidu, prvky musí být certifikovány jako vhodné pro veřejný prostor a měly by být pravidelně kontrolovány.

Horší to bývá u soukromých provozovatelů, typicky u restaurací, penzionů nebo hotelů. Jejich majitelé se snaží často jen vyjít vstříc poptávce a vybaví hřiště tím, co lze koupit pro domácí použití, tedy prvky určenými domů na zahrádku, ne na zátěž mnoha dětí a permanentní provoz. Ty mohou být pro veřejné použití problematické a dětem tam může hrozit nebezpečí.

Jak poznat nebezpečná hřiště?

Čemu byste měli na hřištích věnovat pozornost a co by vás mělo varovat?

• Prvky nejsou pevně ukotveny - Stává se to hlavně u trampolín. Mnohdy jsou jen postavené, nestabilní a poryv větru je může povalit i s dítětem. Většinou jde i o typy určené pro domácí použití, tedy s omezenou nosností. Špatně upevněné bývají i klouzačky a prolézačky.
• Jednotlivé prvky jsou moc blízko u sebe - Někdy se snaží provozovatelé na malý prostor namačkat co nejvíc věcí, ale děti se pak mohou při pádu z jedné konstrukce zranit o tu další.
• Žádné nebo malé dopadové plochy - Ohlídejte si, jestli má dítě kam bezpečně dopadnout. Dopadová plocha by měla mít měkký povrch, například písek.
• Staré prolézačky a kolotoče - I když ve vás vyvolávají nostalgické vzpomínky, raději se hřištím s prvky z minulého století vyhněte. Většina patří spíš do sběru a nebezpečí zranění je velké.
• Zanedbaná hřiště a poškozené prvky - Jestliže je na první pohled patrné, že se o hřiště nikdo nestará, tak na něj s dětmi nechoďte. Vyhněte se i takovému, kde jsou odpadky nebo známky vandalismu.

Děti na hřišti hlídejte

I když dětem vyberete bezpečné hřiště, stejně byste na ně měli dohlížet. U všech dětských hřišť se u malých dětí počítá s účastí rodičů. Zvláště u předškoláků je lepší být přímo u nich, ne někde na lavičce.

Každé hřiště nejdřív zkontrolujte

Než dítě na hřiště pustíte, raději si ho projděte a ověřte si, že je vše bezpečné. A to nejen co se týče upevnění a dopadových ploch, ale třeba i z hlediska počasí. Třeba u klouzaček si ověřte, že mají hladký povrch a sáhněte na ně, zda je sluníčko příliš nerozpálilo. Bývá to problém u těch plastových, ale hlavně u nerezových. Lepší je, pokud stojí ve stínu. Měli byste také zvážit, zda není klouzačka pro vaše dítě příliš vysoká nebo prudká.

Pamatujte na to, že hřiště mají většinou zabavit děti od 2 do 12 let, takže je nutné posoudit, co z toho je vhodné právě pro vaše dítě a jak moc se může po hřišti pohybovat samostatně.

(sd, Foto: Pixabay)