Dny Velikonoc: Co znamená Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční neděle a Velikonoční pondělí

Nejde jen o křesťanské svátky, jejich rituály vyrůstaly ze starších židovských, ale i pohanských zvyků – a ty souvisely s přírodním koloběhem. Oslavovala se smrt zimy a zrození jara, nového života, jehož symbolem je vajíčko. Jaké zvyky velikonoční dny provázely nebo provázejí?

Zelený čtvrtek

Pro křesťany je to den odpuštění, starší zvyk velel dát si k jídlu něco zeleného. Tradičně to byly pokrmy se zelím, špenátem nebo nádivka s kopřivami.

Ve čtvrtek se z domu vynášelo smetí na nejbližší křižovatku, abyste se zbavili blech. Tlučení paličkou o hmoždíř mělo zase vyhnat myši. Neměli byste si od nikoho nic půjčovat ani se hádat – odměnou bude rok bez hádek a příliv financí. V kuchyni se zadělávalo těsto na jidáše – sníst je pomazané medem znamenalo zdravý rok. Také se vyséval hrách a len – mělo to zaručit dobrou sklizeň.

Velký pátek

Den ticha, smutku a bolesti. Křesťané oplakávají Ježíše Krista. Utichnout by měl i pracovní ruch – což můžete také dodržet, neboť Velký pátek je od roku 2016 státním svátkem. Dříve bylo zapovězeno hýbat s půdou, prát a namáčet prádlo i uklízet. Neměli byste si nic půjčovat, prodávat ani darovat či přijmout.

Bílá sobota

Bílá sobota znamenala konec půstu. Ráno se vymetla ze stavení špína novým koštětem, aby bylo čisto celý rok, někde se i bílilo – od toho prý název Bílá sobota. I když se říká, že to je i podle roucha nově pokřtěných.

Před kostelem se světil oheň, od kterého si mohli věřící zapálit svíčku, a odnést si posvěcené světlo domů. Hospodáři chodili do sadu a třesením probouzeli stromy ze zimního spánku. A zvyky, které přetrvaly? Na Bílou sobotu se peče beránek a mazanec, zdobí se vajíčka.

Velikonoční neděle 

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle, tedy Boží hod velikonoční, dříve to byla příležitost vzít si nové oblečení. Světily se velikonoční pokrmy, o které se pak lidé rozdělili s návštěvou, ale kus dostalo i pole, zahrada i studna, aby byla dobrá úroda a dost vody. Hospodyňky byly osvobozeny od úklidu všeho druhu – prý ani postel nesměly stlát.

Velikonoční pondělí

Jinak také Červené pondělí je den pomlázky. V místech, kde se ještě dodržují staré zvyky, vyrážejí hned ráno chlapci na koledu, vyšlehat děvčata a tím je omladit, přinést jim krásu a zdraví, ale také z nich vyhnat lenost. Odpoledne je za to dívky mohou polít vodou. Výslužkou je většinou zdobené vajíčko, cukroví a barevná stuha na pomlázce. Dříve býval první koledník odměněn nejvíc, protože přinášel do domu štěstí a požehnání.

(sd, Foto: Pixabay)

Příbuzné články