Koniec Eddyho

“Keď som sa narodil, môj otec sa veľmi tešil. Jeho prvé dieťa. Jeho syn. Otázka jeho chlapskej cti.”

Eddy žije v mém domě. Anebo u sousedů. Eddy je můj bratr. Odmalička tancoval jako baba. Eddy sedí v té samé hospodě. Chodí se mnou do školy. Eddyho zas zbili. Blbě čuměl. Říká se, že je buzík. Proč, však je to malý chlapec. Občas na něj neumím zapomenout.

Koniec Eddyho je portrétem chlapeckého dospívání v konfrontaci s malým městem či dědinou, která je neúprosnou institucí maskulinity. Díky vzpomínek zkoumá klíčové momenty, které se pravidelně vrací a stali se součástí Eddyho. Jak přežít v prostředí, které mě odmítlo? Jak moc je nutné přizpůsobit se a umlčet svoje nitro, aby jsem zapadl? Ubližuji někomu jenom tím, že jsem? Je v takovém prostředí možné poznat sebe sama a najít pocit bezpečí?

Hraje divadelní soubor VŠMU Bratislava.

Délka představení: 75 minut