Historický román – realita nebo fikce?

O popularizaci dějin s Petruškou Šustrovou, Karin Lednickou a Kateřinou Tučkovou. V neděli 30.5. v Centru PANT v Ostravě nebo online. 

Romány Vyhnání Gerty Schnirch a Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové a Šikmý kostel Karin Lednické otevřely široké veřejnosti témata dosud spíše tabuizovaná – osudy zlomené dějinami 20. století. Romány získaly mnohá ocenění, zařadily se mezi nejprodávanější knihy u nás, prodávají se v desítkách tisíc kusů. Zdálo by se, že pro popularizaci dějin není lepší cesty. Stále voláme po tom, že povědomí o naší historii, zejména té novodobé, je základem pro pochopení dnešního světa a společnosti.

Přesto však bývá postoj mnohých akademiků i učitelů vůči historické beletrii velice rezervovaný, až přezíravý. Setkávají se autorky s tímto postojem? Čím to je? Není právě tato forma zpracování historie způsob, jak dějiny lidem lépe přiblížit a vzbudit zájem? Jak vlastně takové romány vznikají, z jakých pramenů čerpají a jak jsou fakta prokládány fikcí? S Karin Lednickou a Kateřinou Tučkovou bude hovořit Petruška Šustrová, která svými překlady propojuje právě onu „akademickou a románovou“ formu prezentace a popularizace historie.

Představení hostů:

Petruška Šustrová 

Publicistka, autorka a překladatelka z angličtiny a polštiny. Z politických důvodů nedokončila studium oborů dějepis a čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Za opoziční aktivity byla odsouzena ke dvěma letům odnětí svobody. Podepsala Prohlášení Charty 77 a byla jednou z jejich mluvčích. Po revoluci v roce 1989 působila jako náměstkyně ministra vnitra a posléze se stala novinářkou, později oceněnou cenou Ferdinanda Peroutky.

Kateřina Tučková

Vystudovala dějiny umění a bohemistiku. V současné době působí jako nezávislá kurátorka a spisovatelka. Svět umění a literatury propojila v knihách Můj otec Kamil Lhoták (2008) a Fabrika, příběh textilních baronů z moravského Manchesteru (2014). Za román Vyhnání Gerty Schnirch (2009) o odsunu brněnských Němců získala čtenářskou cenu Magnesia Litera, stejně jako za román Žítkovské bohyně (2012). Ten se zařadil mezi nejúspěšnější tituly českého knižního trhu, dosud se ho prodalo 160 000 výtisků. Vyšel i jako audiokniha a stal se předlohou tří úspěšných divadelních adaptací. Román byl přeložen do čtrnácti jazyků a do dalších se překládá. V roce 2018 měla v Divadle Husa na provázku premiéru její divadelní hra Vitka na motivy životního příběhu brněnské hudební skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové; text této hry vyšel zároveň knižně.

Karin Lednická

Narodila se v Karviné, vyrostla v Havířově a nyní žije v Ostravě. Celý život tedy strávila v regionu, jehož historii zpracovává v trilogii Šikmý kostel. Měla v úmyslu studovat knihovnictví a žurnalistiku, ale to jí režim neumožnil. Po maturitě tedy vykonávala celou škálu profesí v průmyslových podnicích na Ostravsku a Karvinsku. K vysněné profesi se konečně dostala začátkem devadesátých let: začala psát pro regionální periodika, dělala zprávařku v jednom z prvních soukromých rádií a věnovala se kulturní publicistice v regionálních médiích. V letech 1993–1994 pobývala v Londýně, kde se věnovala studiu angličtiny a anglické historie. Po návratu z Anglie dva roky překládala beletrii, dvacet let vydávala knihy a nyní se plně věnuje vlastnímu psaní.

Snad bude možnost zpřístupnit debatu alespoň pro menší počet zájemců. Budeme informovat dle podmínek vládních opatření. On-line přenos na našem FB a YouTube kanále Centru Pant MEDIA.

Realizováno v rámci Knižního festivalu v Ostravě; https://www.kniznifestival.cz/

Cena: Zdarma: Trvání: 1 h 30 min

Aktuální info o akci sledujte ZDE.

Příbuzné články