Stále živý odkaz

9. leden 2019

„Nenechte ze mne udělat blázna,“ psal mimo jiné ve svém dopise na rozloučenou Jan Zajíc. Měsíc po Janu Palachovi přinesl na protest proti sovětské okupaci a totalitnímu režimu oběť nejvyšší. Komponovaný pořad k padesáti letům od jejich mimořádného činu je připraven na úterý 15. ledna od 18 hodin v ostravské Fiducii. Na programu bude debata, ukázky z dobových pramenů i projekce. Moderuje Monika Horsáková.

Jan Zajíc (3. července 1950 Vítkov – 25. února 1969 Praha) byl český student, jenž spáchal sebevraždu po vzoru Jana Palacha právě v den 21. výročí komunistického puče v únoru 1948 na Václavském náměstí v Praze. Upálil se na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Čin provedl v průchodu poblíž tehdejších kin Letka a Čas. Byl označen za Pochodeň č. 2.

V dopise, který zanechal na rozloučenou, stálo:
„Maminko, tatínku, bratře, sestřičko!
Až budete číst tento dopis, budu už mrtev nebo velmi blízko smrti. Vím, jak velmi vážnou ránu vám svým činem způsobím, ale nezlobte se na mne. Želbohu, nejsme na světě jenom sami. Nedělám to proto, že by mne omrzel život, ale právě proto, že si ho až příliš vážím. Svým činem ho snad zajistím lepší. Znám cenu života a vím, že je to to nejdražší. Ale já hodně chci pro vás, pro všechny, a proto musím hodně platit. Po mém činu nepodléhejte malomyslnosti, ať se Jacek učí víc a Martička taky. Nesmíte se nikdy smířit s nespravedlností, ať je jakákoliv. Moje smrt vás k tomu zavazuje. Je mi líto, že už nikdy neuvidím vás ani to, co jsem měl tak rád. Odpusťte, že jsem se s vámi tolik hádal. Nenechejte ze mě udělat blázna.
Pozdravujte kluky, řeku a les.“