Vidina rychlého zbohatnutí stála muže statisíce korun

Dalším podvodným jednáním se zabývají kriminalisté z Ostravy-Vítkovic. Tentokrát 36letého muže zlákala fake reklama známého zpěváka s textem „Jak rychle vydělal těžké peníze“. Nutno podotknout, že takové upoutávky na sociálních sítích se objevují velmi často. Pachatelé využívají profily jak zpěváků, známých osobností, tak politiků, například Petra Fialy nebo zpěváka Leoše Mareše. Doprovázený text s reklamou je velmi podobný - rychlé vydělání peněz, investice či jak ušetřit. Cíl je vždy stejný – nalákat lidi a připravit je o peníze. Právě falešná reklama Leoše Mareše stála 36letého muže více jak 200.000 korun.

Jak sám poškozený uvedl, na konci března letošního roku brouzdal po internetu, kde ho na Facebooku upoutala reklama od známého zpěváka, jak rychle vydělat těžké peníze. Na odkaz klikl a zobrazil se článek. Poté se mu v internetovém prohlížeči otevřela stránka s názvem corporationonex.top, kde už byla nabídka investování peněz. Asi mu vůbec nepřipadalo zvláštní, že za investované peníze nabízí zvýhodnění až 35 procent z celkové investované částky za měsíc. Jen do několika minut poškozený přijal hovor. Volající následně muže vybídl, aby se zaregistroval a poslal mu odkaz i s heslem na e-mail. Po vyplnění údajů se zobrazila nabídka minimálního vkladu 250 Eur, což byla podmínka registrace. Netrvalo dlouho a přes WhassApp ho kontaktovala osoba představující se jako Irena. Seznámila ho s tím, že je jeho makléřka a domluvili se na telefonickém kontaktování, kde s ním podrobněji probere jeho možné investice. Poté mu zaslala odkaz, do kterého měl nahrát své údaje - občanský průkaz a fakturu od mobilního operátora z důvodu ověření totožnosti. Ještě v ten den poškozený provedl první investici ve výši 250 Eur. Podle výpisu z internetového bankovnictví zjistil, že peníze byly převedeny na čínskou měnu Yuan.

Další dny byl poškozený muž ve stálém kontaktu s makléřkou Irenou. Ta mu uvedla, že investice do 10.000 Eur dělá automat, ale investice převyšující tuto částku už má na starosti ona, a tyto jsou s vyšším výnosem. Muže přesvědčovala a naléhala, aby investice zvýšil, což se jí nakonec podařilo. Muž ze svého účtu poslal 60.000 korun. Na zaregistrované stránce po celou dobu sledoval zhodnocení svých peněz, kde viděl, že je v plusu a rostou mu zisky. Viděl, že dochází ke zhodnocení peněž až o 35 Euro denně, proto zřejmě věřil, že zbohatne. Muži s největší pravděpodobností v tu chvíli ani nedošlo, že stránka je vytvořena pouze fiktivně a jeho investované peníze už zřejmě nikdy neuvidí. Makléřka Irena ještě tento pocit umocnila tím, že poškozenému zasílala tabulky, kde viděl, kolik vydělal. Jak sám poškozený u výslechu uvedl, čím více měl investovat, tím měl mít větší zisk. Došlo to až daleko, že si vzal úvěr na částku 140.000 korun a tyto peníze také investoval. Ve chvíli, kdy chtěl peníze z investic vybrat, nastal u paní Ireny obrat. Nejdříve mu toto nedoporučila a radila mu, ať počká. Poté byla sprostá a nakonec se úplně odmlčela. Muži tak po dvou měsících došlo, že se stal obětí podvodného jednání a přišel o více jak 200.000 korun. Poté vše oznámil na Policii ČR.

Co z toho plyne a co bychom chtěli znovu připomenout:

Kybernetická kriminalita již dávno necílí jen na seniory a osamělé lidi, ale pachatelé se zaměřují na širokou veřejnost bez ohledu na věk či vzdělání. Počet útoků na klienty bank se za poslední dva roky zvýšil čtyřnásobně a škody jdou do stovek milionů.

Pachatelé se při těchto útocích snaží překonávat zejména lidský faktor a pod nejrůznějšími legendami využívají nátlaku, strachu a časové tísně pro záchranu peněz nebo pro realizaci finanční transakce. Mezi nejčastější podvodné legendy patří:

Nabídka výhodných investic: přesvědčivá lákavá reklama a manipulativní jednání. Cílem pachatele je vylákat z oběti co možná nejvíce finančních prostředků a využívá k tomu přirozenou ziskuchtivost každého z nás.

Podvodné navolávání: pachatelé se vydávají například za bankéře, policisty, pracovníky technické podpory a snaží se z lidí pod vlivem strachu vylákat peníze, nebo vzdálený přístup do zařízení oběti, který následně zneužije.

Základní rady, jak nenaletět:

Nikdy neumožňuj vzdálený přístup do svého zařízení nikomu, koho neznáš a zcela mu nedůvěřuješ.

Pamatuj si, že pachatelé dokáží napodobit jakékoliv telefonní číslo, či e-mailovou adresu.

Jedním ze základních pravidel je nikdy nikomu nesdělovat hesla k internetovému bankovnictví.

Na podezřelé SMS zprávy nikdy nereagujte. Vaše banka by po vás přístupové údaje či hesla skrze SMS zprávu nikdy nepožadovala.

Naletěli jste podvodníkovi, klikli jste na falešný e-mail nebo jste někomu sdělili své údaje? Ihned zavolejte kontaktnímu centru své banky a požádejte o zablokování on-line bankovnictví a o změnu přihlašovacích údajů. Vše ihned ohlaste na policii.

Policisté Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje pro Vás připlavili nové edukační video zaměřené na podvody v a trestné činy spojených se zneužitím důvěry osob, které měly zájem investovat do kryptoměn. Jedná se o video z preventivního projektu s názvem „PORADCE policejní rádce pro bezpečný život“.

(sd, Zdroj: TZ PČR MS kraj)