Ostravský mrakodrap má prozatím zelenou

Jednání kolem plánovaného mrakodrapu OSTRAVA TOWER!!! pokračují a prozatím se zdá, že vedení města je pro stavbu mrakodrapu jednoznačně nakloněno. Nedávno například nabylo právní moci závazné stanovisko ostravského magistrátu pro tento záměr stavby.

Na Twitteru to uvedla náměstkyně ostravského primátora Zuzana Bajgarová a dodala, že „z hlediska památkové péče je tak záměr přípustný.“ Zároveň upozornila, že stanovisko je prozatím jen ke studii a „negarantuje povolení stavby a její realizovatelnost, avšak odpovídá na jednu z podstatných otázek.“

Tímto rozhodnutím magistrát spolu s vedením města de facto daly najevo, že o stavbu mrakodrapu v samotném centru města opravdu stojí a že námitky ostravského odborné pracoviště Národního památkového ústavu, o kterých jsme na těchto stránkách informovali, nebyly shledány jako dostatečně závažné.

O pozitivních i negativních vlivech mrakodrapu na podobu Ostravy se živě diskutuje i mezi Ostravany. Diskuze bohužel občas sklouzává k vulgárnímu napadání diskutujících s opačným názorem. K tomu mimo jiné už začátkem října ostravští památkáři na svém Facebooku napsali pár výstižných poznámek:

„Všichni, i my památkáři, si moc přejeme rozvoj Ostravy i jeho centra. Zda jej OSTRAVA TOWER!!! může podpořit či naopak, má být jistě předmětem veřejné diskuze. Tu jsme prozatím nezaznamenali. Aspektů, které je třeba hodnotit, je spousta. Ekonomické, dopravní, sociální… To NPÚ nepřísluší, jakkoliv bychom rádi jejich nezávislé hodnocení znali. Naší doménou je ochrana památkových hodnot. Její podmínky jsou v území městské památkové zóny Moravská Ostrava jasně definovány a uplynulých téměř 30 letech (MPZ byla vyhlášena v roce 1992) je respektovaly stovky stavebníků. Díky tomu můžeme v centru (většinou) obdivovat práce významných architektů a ne nevzhledné budovy různých výšek, polystyrenové fasády a levná plastová okna. Všichni víme, že by zde mohlo být více života. Přesunul se ale jinam. Historické budovy nikdy nenabídnou komfort či ekonomické možnosti nákupních center a open space kanceláří, přesto si zaslouží být zachovány.

Rozvoj města, nová architektura a výškové budovy nemusí být s památkami v konfliktu, budou-li území památkové zóny a její charakter respektovány. Architektonické soutěže (byl to pozemek města, proč zde nebyla?) ukazují, že to jde. MPZ chrání ve veřejném zájmu soubor budov z různých časových vrstev, od malého torza středověkých hradeb až po 86 m vysokou radniční věž. Budova OSTRAVA TOWER!!! s výškou 235 m je zcela mimo kontext tohoto chráněného území, a proto se s ní nemůžeme ztotožnit. Důvody jsou stejné jako v Olomouci, Praze, Paříži… Světovost nepřichází s mrakodrapem v historickém jádru, o tu je třeba usilovat jinak. Nechť vznikne, ale jinde než v MPZ, či v její blízkosti. Lépe urbanisticky uchopená. Proto jsme tady, a proto nás někteří chtějí zrušit, či včlenit do stavebního superúřadu.“

Několikahodinová diskuze se odehrála také na jednání zastupitelstva, jak dokládá zápis. Z něj vyplývá, že část opozice není příliš nadšená ze zamýšlené stavby mrakodrapu v centru Ostravy, který má být nejvyšší budovou v zemi. Opoziční zastupitel Martin Juroška (KSČM) například navrhl, aby město neuzavřelo se soukromým investorem potřebný dodatek ke smlouvě, o němž zastupitelé diskutovali. Jeho návrh ale koaliční zastupitelé zamítli.

Juroška mimo jiné uvedl, že se jedná o stavbu, která je „výronem egoismu a sebestřednosti. Stavbu, která je symbolem mrhání zdroji a zejména stavbu, kterou většina občanů Ostravy vůbec nepotřebuje. (…) Daní za to bude ohyzdná a svému okolí škodící a nikomu nepotřebná stavba, stavba energeticky a ekonomicky náročná, stavba, která se vysmívá principům ekologické udržitelnosti.“

Zastupitelé města také rozhodli o potřebném dodatku ke smlouvě s investorem, který svým návrhem například překročil původně nastavené regulační podmínky. Město k tomu poté vydalo tiskovou zprávu, kde uvádí: „Po mnoha intenzivních jednáních za účelem dosažení řešení jednotlivých skutečností byla aktuálně projednána a schválena dohoda, která fixuje dosažený konsenzus podstatné části zjištění z prověrky. Jedná se o především o součinnost při realizaci projektu (např. nakládání se zeminou, řešení pažících konstrukcí, specifikovány byly události způsobené vyšší mocí i povinnost investora uvést pozemek do původního stavu při odstoupení od smlouvy aj.).“

Primátor města Tomáš Macura k tomu také sdělil, že projekt mrakodrapu je jedinečný svým charakterem, nesrovnatelný s jinými projekty v regionu a pro město může být velmi přínosný. „Nejedná se přitom pouze o samotný objekt mrakodrapu, ale také o řešení širšího okolí. Chceme proto soukromému investorovi k jeho realizaci vytvořit vstřícné podmínky. Přesto však v této chvíli ještě existují otázky, na které je potřeba teprve najít shodu reflektující specifičnost projektu, zároveň je však z hlediska města nezbytné udržet odpovědnou a stabilní pozici a jištění i pro extrémní variantu, kdy se projekt nepovede zrealizovat.“

Připomeňme, že za návrhem mrakodrapu stojí architektonický ateliér Chybik+Kristof Architects & Urban Designers. Na vrcholu se počítá s veřejně přístupnou vyhlídkou i restaurací, mají v něm být komerční i zábavní prostory, kanceláře, hotel, kongresové sály i byty či wellness zázemí. Objekt má být vysoký 235 metrů a měl by mít 56 pater. Budova má stát na pozemku podél ulice 28. října v blízkosti obchodního komplexu Nová Karolina, který je přezdíván Slza. Pozemek loni koupila ostravská firma RT Torax, jež na něm chce mrakodrap vybudovat. Město už při prodeji pozemku avizovalo, že na něm chce nový výškový objekt.

(hav, vizualizace: www.ostrava.cz)