"Pokud nejste v Praze, tak neexistujete", tvrdí hejtman Moravskoslezského kraje prof. Ivo Vondrák

Co přimělo úspěšného hejtmana Moravskoslezského kraje mít další náročnou funkci poslance v Parlamentu ČR? Na takovou otázku a mnohem dalších zajímavějších témat jsem se zeptala hejtmana, profesora Ivo Vondráka, který si udělal čas na rozhovor během obědové pauzy na krajském úřadě v Ostravě. „Od dětství jsem velmi pracovitý a umím upřednostnit činnosti, které jsou důležité a neodkladné, “říká pán Vondrák. Jeho radost a vitalita je obdivuhodná. Je to člověk, který si umí naplánovat den a případné problémy řeší podle nejlepšího svědomí a vědomí.

Myslím, že jste hodně překvapil své okolí kandidaturou do Parlamentu České Republiky. Proč jste se rozhodl stát se poslancem?

Původně jsem to neměl v úmyslu, ale požádali mě o to mí kolegové. Na pravidelných sezeních se otevřela diskuze o tom, kdo by měl zastupovat region v Poslanecké sněmovně a vybrali si mne.

Jak jste reagoval? Byl jste zaskočený?

Nejprve se mi do Parlamentu ČR nechtělo, protože jako hejtman jsem dost zaneprázdněný. Na druhou stranu jsem začal zjišťovat, jak se k funkci politika stavějí ostatní hejtmani. Dověděl jsem se, že v zastupitelství krajů jich je několik, kteří pracují zároveň jako poslanci. Například Dr. Běhounek je hejtmanem kraje Vysočina a sedíme spolu v asociaci krajů. Řekl mi, že nedokázal prosadit věcí až do okamžiku, než se stal poslancem. Poznávám, že od chvíle, kdy sedím ve sněmovně, jsem schopen operativně s ministry dohodnout, co potřebuji. Je to nesmírně důležité.

Co jste v poslední době probíral s ministry?

Brusel chystá podporu krajů, které jsou zatížené hornickou činností. Když jsem se dověděl podrobnosti, běžel jsem za ministryní Dostálovou a bavili jsme se o možnostech, které se objevily díky novým předpisům a podpůrným programům Evropské unie. Posledně jsem se sešel s ministrem školství Robertem Plagou a domlouvali jsme financování středního školství. Když nejste v Praze, tak v podstatě neexistujete. Přejedete klimkovický tunel a věci se začínají radikálně měnit.

Jednou v Ostravě, podruhé v Praze. Za jakých podmínek je možné obě dvě funkce dobře zvládat? Váš denní režim musí určitě všechny lidi zajímat.

Poslanecká sněmovna zasedá většinou jednou za čtyři týdny a to od úterního odpoledne do pátečního večera ve dvou týdnech za sebou. Když zasedání není, zůstávám v ostravské kanceláři. Během týdne kdy probíhá jednání Sněmovny úřaduji v Ostravě celé pondělí a úterý dopoledne . V úterý ráno sedím v radě kraje, pak absolvuji tiskovou konferenci a rychle běžím na nádraží chytit vlak do Prahy, který jezdí často a spojení mezi Ostravou a Prahou je dnes výborné. Ve sněmovně jsou jednací místnosti, které využívám také ke schůzkám v rámci pozice hejtmana kraje. V hlavním městě zůstávám do pátku a hned se vracím do Ostravy. Pokud se páteční jednání sněmovny zruší, jsem již ve čtvrtek večer doma. Ve finále jsem v době jednání Sněmovny přesně polovinu týdne v Ostravě a tu druhou v Praze.

Je mi jasné, že si práci vozíte do Prahy. Které činnosti jste schopen dělat mimo Ostravu?

Veškerou práci mám ve svých elektronických zařízeních, takže pracuji i ve vlaku bez omezení. Vyřizuji emaily, které dostávám a čtu materiály, které je nutné prostudovat. Záležitosti, které se týkají rady kraje, dostávám v elektronické podobě. Cesta do Prahy trvá tři hodiny a během ní udělám stejnou práci jako bych seděl ve své kanceláři.

Jak vás poslouchám, tak musíte být hodně unaven. Máte čas sám na sebe? Kdy a čemu své volno věnujete?

Je pravda, že moc času nemám. Volnější program mám o víkendech a nejsou to všechny. Jsem pozvaný na hodně akcí, které se organizují v sobotu a jako zastupitel kraje jsem povinen pozvání přijímat. Jeden den víkendu tedy věnuji svým politickým záležitostem. Rád sportuji, běhám a koupil jsem si domů veslařský trenažér, díky kterému si dobře protáhnu své tělo. Nikdy si nenechám ujít procházky s rodinou a psem. Večer si lehnu k televizi a sleduji zprávy. Jako následek mé celodenní únavy se mi stane, že na chvíli usnu.

Která hudba vás dovede příjemně naladit?

Každý den se těším, že si zapnu hudbu v autě při cestě do práce a zpět. Jsem starý rocker, i když svým vzhledem na to nevypadám. Mám rád kapely, které působí na hudební scéně už dlouho. Na Pepu Vojtka, Aleše Brichtu nebo Chinaski nedám dopustit. Uznávám samozřejme i tu zahraniční muziku. Prostě to musí šlapat.

V nedávné době proběhla přímá volba prezidenta ČR. Jste s výsledkem spokojený?

Lidé si zvolili svého favorita. Nechtěl jsem žádného z nich veřejně podporovat. Očekávám, že vítězný prezident bude respektovat, že volby vyšly natěsno a bude vnímat názory druhé strany. Myšlenkové sjednocení bude u současného prezidenta složité. Není dobré, že výsledek voleb byl téměř vyrovnaný. Znamená to, že ve společnosti budou fungovat dva póly, které se jen tak lehce nedomluví. Nepovede to ke zklidnění politické situace a myslím si, že společnost by měla být vnímavější k tomu, co se stalo a snažit se vzít výsledek rozumně a nekomplikovat situaci.

Jak hodnotíte kandidaturu obou prezidentů?

Necítil jsem u prof. Drahoše, že by to byl silný lídr společnosti, který by dokázal změnit myšlení národa. Potřebujeme někoho, který půjde vzorem a nebude opakovat klišé našeptávané mediálními poradci. Vlastní autenticita mi u voleb chyběla. Být silná osobnost a dokázat získat společnost je to nejdůležitější pro úspěšnou hlavu státu. Profesor akademie věd má zajisté svou pozici, ale život lidí je složitější. Chyběly mi vlastní myšlenky, Drahošovy postoje byly jenom protizemanovsky zaměřené a to nemohlo stačit.

Odbočíme nyní od politiky. Podílíte se na podpoře sportu v Moravskoslezském kraji?

Samozřejmě. Sport je věc, kterou rádi podporujeme. Chystáme dotační programy nadregionálního rozměru. Letos se můžeme těšit na Zlatou Tretru, Kontinentální pohár, Davis Cup nebo Světový pohár v beach volejbalu žen, a to vše se bude odehrávat v Ostravě. Plánujeme vybudovat fotbalovou akademii na území Bazalů, což je projekt v hodnotě několika stovek milionů korun. Chceme podpořit centrum sportu Ostravské univerzity. Připravuje se nový dotační program sportovců, kde by se na základě podání přihlášky zaregistrovali a mohli využít finanční prostředky na rozjezd své sportovní kariéry. Budeme se soustředit na podporu mládežnického sportu. Na národní úrovni máme v plánu otevřít agenturu, která bude rozdělovat finance sportovním oddílům.

Mluvila jsem s manažerem volejbalového klubu VK Ostrava Ing. Tomášem Zedníkem a on se obává nového předpisu EU De minimis. Co si o tom myslíte?

Evropská unie stanovuje, kolik dotačních prostředků mohou jednotlivé kluby vyčerpat na svůj provoz. Ovlivňuje to všechny týmy, ale nedá se s tím nic dělat. Zavedlo se to, aby se mohla rozjet volná soutěž a tím nedocházelo k tomu, že jeden klub dostane více než ten druhý. Každý má právo si sáhnout na standardní sumu finančních prostředků, které dostane k dispozici. V mnoha zemích se vrchový sport živí bez státních dotací. Pokud je dobrý, může se prosadit i uživit. Máme v úmyslu podpořit skupinu, která nemá šanci sáhnout si na peníze, a to je mládežnický sport.

Z vašeho povídání je cítit, že máte o sport velký zájem. Chodíte na sportovní akce?

Ano a docela často. Rád se podívám na fotbal a hokej. Mojí velkou slabostí je tenis. Pravidelně se objevuji na Zlaté tretře. Z Moravskoslezského kraje pochází mnoho oblíbených a populárních sportovců. Věřím v patrioty, kteří neopouštějí svůj rodný kraj, i když si v zahraničí mohou vydělat více než v Česku.

Žil jste několik let v USA. Mohl byste porovnat sportovní utkání v Česku a Americe? Jaký rozdíl je nejvíce patrný?

Když navštívíte zápas v USA, nemusíte se obávat zranění od fanoušků v hledišti. Pro američany je to slušná rodinná zábava, kterou si užívají rodiče s malými dětmi. Stadiony v USA jsou obrovské a plné lidí, a díky tomu si kluby samy vydělají obrovské peníze, které investují do svých hráčů a zázemí.

Na co jste v životě nejvíce pyšný?

Jsem rád, že jsem jako informatik a bývalý rektor VŠB s týmem kolegů vychoval stovky nebo tisíce skvělých programátorů, kteří jsou ve svém oboru úspěšní. Na rozdíl od jiných odvětví se své profesi opravdu věnují. Hodně z nich našlo uplatnění i v zahraničí.

Autor: Ing. Lada Kutějová