Chci, aby region žil i v době covidu - MUDr. Rastislav Maďar

Časopis PROGRAM od září v novém kabátě a s ním kromě inzerce přinášíme i rozhovory se zajímavými osobnostmi našeho kraje a reportáže ze zajímavých míst

Jako první přinášíme rozhovor s doc. MUDr. Rastislavem Maďarem, Ph.D., MBA, FRCPS pod titulkem Chci, aby region žil i v době covidu

Kdo je Rastislav Maďar?

Rastislav Maďar se loni stal děkanem lékařské fakulty v Ostravě. Specializuje se především na prevenci a kontrolu infekčních chorob, cestovní a tropickou medicínu. Pracuje i jako vedoucí lékař Očkovacího centra v Ostravě - Hrabůvce. Také má podíl na vzniku neziskové mezinárodní humanitární organizace International Humanity. Jako humanitární pracovník absolvoval řadu misí do rozvojových zemí, Je vedoucím projektů rozvojové a humanitární pomoci v Asii, Africe a Latinské Americe. V době covidové pandemie jsme ho často viděli na obrazovkách televize, kde se velice důvěryhodně vyjadřoval k aktuální situaci. 

****

Naší kolegyni odpovídal na nejrůznější dotazy...

Máte velice dlouhé jméno díky svým titulům. Nezvyklý je ten poslední. Co znamená zkratka FRCPS?

Je to zkratka z anglického Fellow of the Royal College of Physicians and Surgeons. Tento titul uděluje Královská lékařská akademie ve Velké Británii osobnostem v oboru. Obdržel jsem ho přes Fakultu cestovní medicíny v Glasgow.

Jaký máte vztah k Ostravě a Moravskoslezskému regionu? Považujete se za ostravského patriota?

Ano a jsem na to hrdý. Poprvé jsem do Ostravy zamířil v roce 1998 za svou pozdější manželkou a pak jsem zde začal pracovat. Byl jsem překvapen, že je město krásně zelené, tak jako to mnoho návštěvníků Ostravy překvapuje dodnes. Teď už jsem v Ostravě doma, protože doma je člověk tam, kde má nejbližší rodinu, práci a většinu přátel.

Proč jste se jako student rozhodl pro obor epidemiologie?

Šel jsem studovat všeobecné lékařství už s tím, že chci jezdit na mise a současně se mi líbila terénní medicína. Šéfem epidemiologie byl tehdy profesor Štefan Straka, který předtím jezdil do pracovně náročných, ale velmi zajímavých zemí, účastnil se například eradikace pravých neštovic v Indii a Somálsku, několik let pracoval v Afghánistánu a taky na Blízkém Východě. Nejen tím mě inspiroval a později ve všem podpořil. Hned po státnicích jsem si zařídil stáže ve Velké Británii a byl jsem i tří měsíce v elitním institutu tropické medicíny v Havaně. Chtěl jsem se dobře odborně připravit, abych mohl začít jezdit na mise už jako zkušenější atestovaný lékař. Má první mise byla nakonec bezprostředně po tsunami na Srí Lance v roce 2004.

Loni jste byl jmenován děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity. S jakým předsevzetím jdete do nového akademického roku? Co je vaším hlavním úkolem?

Naším hlavním úkolem je otevřít studijní program Stomatologie, protože celý region nutně potřebuje zubaře. Prioritou číslo jedna je dát dohromady akreditační spis, získat finance, protože je to velmi nákladné a současně zabezpečit personální zázemí, což je velmi náročný úkol. Neustále rozšiřujeme postgraduální doktorské programy, abychom mohli vychovávat a podporovat mladé vědce, což je pro budoucnost fakulty důležité. A snažíme se přilákat studenty ze zahraničí, kteří budou studovat v angličtině.

Má váš obor perspektivu do budoucna? Je dost zájemců o studium?

Pandemie zvýšila zájem o všechny zdravotnické obory. Pokud myslíte ochranu veřejného zdraví, věřím, že po reformě veřejného zdravotnictví, na které na základě požadavku ministra zdravotnictví pracujeme, se jeho atraktivita pro studenty významně zvýší. Připravujeme i kombinovanou, tedy externí formu magisterského studia. Celkově má naše fakulta více než 20 studijních programů a v těch nelékařských, kterých je většina, a zdravotnictví se bez nich neobejde, jsme jasnou jedničkou v celé ČR.

Sledujete společenský a sportovní život v Ostravě?

Nejenže mě to zajímá, ale jako epidemiolog se tomu snažím i napomoci. Pomáhal jsem se zajištěním průběhu velkého mezinárodního tenisového turnaje WTA, který byl loni na podzim a uskuteční se v Ostravě i letos v září. Měl jsem na starosti proti­‑covidová opatření na mistrovství světa v parahokeji a na Zlaté tretře. Jsem pyšný na to, že jsem mohl pomoci i takové dlouholeté kulturní události jakou je Janáčkův máj. Rád budu i nadále přispívat tomu, aby náš region mohl žít i v době covidu.

Kde jste se letos rozhodl trávit dovolenou s ohledem na bezpečí před nákazou?

Poměrně bezpečná je dovolená v Evropě všude tam, kde je příznivá epidemiologická situace a nekoncentruje se tam velký počet lidí na malém prostoru. Člověk může mít situaci pod kontrolou, pokud si bude držet odstup od cizích lidí. Češi milují Chorvatsko stejně jako já. Loni i letos jsme byli na Makarské riviéře, kde máme k dispozici sluneční terasu s nádherným výhledem na moře a na pláž chodíme, až když je tam menší počet lidí.

Jaké nové poznatky se v pandemii ukázaly během letních měsíců?

Zjistilo se například, že i očkovaní lidé mohou virus přenášet na sliznicích, a právě proto je důležité, aby se proočkovala co největší část populace. Vakcinace chrání hlavně proti těžkým formám nemoci, hospitalizacím a úmrtím. Na internetu jsem si přečetl hodně nepravdivých až směšných informaci, kterým ale někteří lidé věří a z toho důvodu se očkovat nechtějí. Pro laickou populaci musí být skutečně náročné se v tom zorientovat, ale když vidím, že můj lékař je sám očkovaný a nechal očkovat i svou rodinu, udělal bych na jejich místě to stejné.

Jaké nebezpečí hrozí po návratu z dovolených a jaká opatření doporučujete?

Lidé se nejčastěji vracejí s problémy dýchacích cest a průjmy. Hlavní vakcínou je mimo covid očkování proti žloutenkám. Pokud někdo jede do rozvojových zemí, tak je nutná vakcína proti břišnímu tyfu. Před cestou do některých zemí, hlavně afrických, je povinné očkování proti žluté zimnici. Záleží také na tom, jestli člověk jede do města nebo na venkov, co je náplní pobytu a důležité jsou i individuální rizikové faktory na straně cestovatele. Další vakcíny se už potom doporučují každému přímo na míru podle specifických okolností. Ale v cestovní medicíně nejde jen o očkování, řeší se antimalarika, prevence výškové nemoci atd.

Vidíte světlo na konci tunelu, když čtete průběžné výsledky epidemie?

Myslím si, že plošný lockdown by už v ČR nemusel být na podzim ani v zimě. Je relativně slušná proočkovanost a stále přetrvávající postinfekční imunita u poměrně velké části obyvatel, kteří si nákazou už prošli. Nárůst v chladnějším období nepochybně nastane s tím, že delta virus se ještě více rozšíří. Bude se objevovat hlavně v neproočkovaných komunitách, ale už by neměl zahltit nemocnice v takové míře, aby došlo k omezení zdravotní péče pro jiné diagnózy. Když překonáme na severní polokouli zimu bez větších potíží, tak by Světová zdravotnická organizace snad už mohla na jaře ukončit stav globální pandemie. To za předpokladu, že se neobjeví nová zákeřná varianta viru. Covid-19 se tak zařadí mezi respirační nákazy se zřetelným sezónním výskytem.

V čem byl největší problém řešení situace v ochraně před covid-19? Jakým chybám se vyvarovat?

Staly se tři veliké chyby. První byla, že se v létě loňského roku nezavedly včas roušky ve vnitřních prostorách, aby se snížila virová nálož v populaci před otevřením škol. Tím nastal podzimní lockdown. Druhá chyba zapříčinila zimní lockdown. Vláda rozvolnila před Vánocemi, aby si lidé mohli nakoupit. Tehdy se mělo ještě nějakou dobu počkat, bylo to předčasné. A třetí zásadní chybou bylo, že se neuhlídalo šíření britské varianty viru na našem území. Tím přešla třetí vlna do ještě horší čtvrté a v měsíci březnu zemřelo nejvíc lidí za desítky let.

Dělá Česká republika a svět maximum pro potlačení nebo útlum nákazy?

Všichni se snaží, jak za daných okolností umí, často to však komplikovala politika. Domnívám se, že když se objeví další pandemie, bude svět reagovat daleko rychleji a efektivněji. Stávající pandemie nás prakticky připravila na nový, možná i zákeřnější patogen. Nová nebezpečná pandemická nákaza k nám určitě jednou dorazí, na to musíme být připraveni.

(Autor: Lada Kutějová)

Příbuzné články