Ve Vítkovicích jsem potkal zajímavé lidi - Jan Světlík

I lednové vydání Časopisu Program přináší rozhovor s další z významných osobností našeho regionu... 

Jan Světlík je známý ostravský podnikatel, mecenáš a vlastník skupiny Cylinders Holding. Mimo jiné získal titul Manažer roku 2012. Podnikatelem je od roku 1999, kdy od tehdejších Vítkovic spolu s kolegy koupil společnost Vítkovice Lahvárna. Rád vzpomíná na své pracovní začátky.

„Ve Vítkovicích jsem potkal zajímavé lidi jako například politické utečence nebo vysokoškolské kantory, kteří odešli z funkce kvůli politice,“ pamatuje si Jan Světlík. Svůj volný čas věnuje výtvarnému umění nebo dlouhým procházkám či golfu. Se svou ženou hodně cestuje, pracovně i soukromě.

Spolupracujete s uznávaným pražským architektem Josefem Pleskotem. Jaké společné projekty vás spojují?

Prvním velkým společným záměrem byla aula Gong v Dolních Vítkovicích, kterou pan Pleskot navrhl. Budovu zvedl a vestavěl do ní desetimetrový betonový dům, kterým umožnil udělat čtyři hlavní podlaží. Aula stojí v současné podobě již téměř deset let. Pamatuji si na krásný zážitek, když jsme Gong slavnostně otevírali koncertem Jarka Nohavici. Josef Pleskot se tímto projektem stal neformálním architektem celé oblasti Dolní Vítkovice. Druhým projektem byla stavba zvaná Svět techniky. Třetí velkou věcí je navržení prostoru a náměstí mezi Gongem a budovou U6.

Máte ještě další společné vize do budoucna?

Plánujeme mnoho dalších záležitostí. Chystáme se na přeměnu krásné historické administrativní budovy, která je opuštěná a nachází se vedle hotelu VP1 na Ruské ulici. Rádi bychom ji předělali na restauraci. Dále společně vymýšlíme novou vizionářskou záležitost, což je vodíkové město. Diskutujeme o bydlení 22. století.

Jste vlastníkem Cylinders Holding, který je na trhu světovou špičkou s tlakovými láhvemi. Jaká byla cesta na vrchol?

Skromně říkám, že jsme světovou jedničkou. Hodně inovujeme a vyvíjíme nové technologie, výrobky a jsem pyšný na naše vodíkové produkty. Vymysleli jsme mnoho lahví, které vznikly v Ostravě. Máme samozřejmě i zahraniční konkurenci, ale netíží nás to. Dominujeme svými výrobky v dopravě. Existuje zde vodík, který bude v budoucnu opravdu významný. Řešíme i skladování a přepravu. Jinak každý začátek není jen těžký, ale i krásný. Nastoupil jsem do těžkého provozu Vítkovic jako vysokoškolák v roce 1982 a v létě příštího roku budu mít tedy výročí. Potkal jsem tam zajímavé lidi, na které rád vzpomínám. Byla to neuvěřitelná doba.

Jak vnímáte, že vaše výrobky patří mezi klíčové v léčbě těžkých případů covidu?

Vyrábíme kyslíkové láhve snad přes sto let. Používají je jen některé nemocnice, protože mnoho z nich má již rozvody kyslíku, který berou přes trubice. U kyslíkových lahví je jedna výhoda a tou je cena produktu. Řádově stojí tisíce. Oproti plicnímu ventilátoru, který je mnohonásobně dražší. Uvedli jsme na trh novou technologii, a to je kyslík na dýchání, který si může koupit na internetu každý z nás. Nejmenší láhev pro domácí použití je na 2 litry, ale máme i láhve na 10 nebo 20 litrů.

Představil jste v Ostravě vizi vodíkového města pro tisíce obyvatel. V čem spočívá?

Vodíkové město je rozsáhlé téma. Připravili jsme vizualizaci. Říkali jsme si, že pokud bychom měli něco dělat na bývalé haldě Hrabůvka, tak by se mělo jednat o něco nového a výjimečného. Zkoušíme navrhnout bydlení tak, aby tady byl uzavřený energetický okruh, ve kterém budou byty používat jen vodík. Bydlení musí být úplně jiné, než bylo dosud zvykem. Bavíme se o bydlení 22. století. Snažíme se, aby celý energetický režim fungoval úsporně. Vedle bydlení musí být umístěny také prostory na výrobu vodíku. Zároveň do projektu promítáme představy, aby zde lidé pracovali, bydleli a trávili volný čas v docházkové vzdálenosti, popřípadě jeli jen výtahem. A haldu bereme jako výhodu. I tady jsem si pozval na pomoc architekta Josefa Pleskota.

Co vás přimělo k nápadu a myšlence projektu vodíkového města?

Dnes fungují výborně vodíková auta. Je to běžné elektroauto s vodíkovými technologiemi. Naše společnost se především věnuje novým vodíkovým technologiím a otázkám skladování vodíku, kde jsme na světové špičce. Čeká nás dlouhá cesta, nebude to za deset let, ale mnohem později. Vodík je technologie příštího století. Vodíku je na planetě dostatek, nicméně jeho molekula je miniaturní a složitá, potřebuje jemné zacházení a špičkové technologie.

Jste známým milovníkem umění. O jaké české umění se především zajímáte?

Věnuji se výtvarnému umění již více než 25 let. K umění jsem se dostal přes muziku. Mnoho let jsem hrál na křídlovku, na trubku a klávesy v kapelách a dechovkách. Byl to časově náročný koníček. Jak jsem začal šéfovat, tak jsem s hraním skočil a hledal jsem jiný směr, při kterém bych mohl relaxovat. Zvítězilo výtvarné umění. Líbí se mi geometrická abstrakce. Zajímají mě pouze osobnosti, které dosáhly světové úrovně a nekupuji si obrazy proto, abych nahrazoval národní galerie. V dílech hledám mimořádnost. Vlastním největší sbírku Zdeňka Sklenáře od třicátých let dvacátého století až do roku 1980. Jeho umění mě provázelo celým dětstvím a na jeho obrazech vidím, jak se jeho tvorba měnila od divadla a mladých baletek až k obrazům z druhé světové války, kdy namaloval Vyšehrad. Nakonec byl ovlivněn i cestováním a namaloval například obraz Čínské hory.

Co vás inspiruje na dílech vynikajícího českého malíře Františka Kupky?

Je zakladatelem abstrakce, která se mi líbí. Vystavoval v Paříži a určoval umělecké dění. Zvláštní je, že začal být uznávaný až kolem roku 1950, kdy opravdu začal vystavovat svá díla. Roku 1957 zemřel. Byl členem a pak místopředsedou skupiny Abstraction‐Création. Byl označen za otce geometrie. Zajel jsem se podívat do Treťjakovské galerie, která je v Moskvě a Kupka tam má několik obrazů.

Jsou nějaké zajímavé umělecké kousky, které toužíte získat do sbírky?

Zajímám se o třicátá až padesátá léta dvacátého století a to mě nadchlo. Nemám moc rád situaci, kdy se draží světově známý obraz a přihazují se vysoké sumy. O tom sběratelství není. Zabývám se malíři ze skupiny Abstraction‐Création. Chci mapovat vývoj abstrakce. Když si kupuji obraz, tak se mi musí líbit tak, abych si ho chtěl pověsit doma. 

Jaký význam přikládáte oblasti vzdělávání, konkrétně směrem k Moravskoslezskému kraji v čele s Ostravou?

Je zásadní vzdělávat obyvatelstvo Ostravska a zlepšovat kvalifikaci lidí. Vzdělaná a kvalifikovaná populace přiláká mnoho významných lidí ze světa. Tím, že chybí technické obory v regionu, tak víc ztrácíme, než získáváme. 

Které nové obory najdou v našem regionu uplatnění?

Jsou to samozřejmě technické obory, protože jsme v průmyslové oblasti. Chceme motivovat mladé lidí tím, že jim ukazujeme, že matematika nebo fyzika je zábavná věda. A když se zamyslí, tak vidí, že tyto vědy mají svou posloupnost a logiku. Přikláním se k teorii škola hrou. Lidé, kteří projeví zájem o technické obory, se nemusí bát o svou budoucnost. Samozřejmě nemůžeme zapomínat ani na humanitní předměty, které mohou být také kreativní.

Jak pomáháte Vítkovické střední škole? Mají studenti možnost k dostatečné praxi?

Vítkovická střední škola patří mezi největší v regionu a není to státní škola. Studenti mají o praxi zájem, jsou aktivní a my se je snažíme dostat do špičkových provozů. Nejedná se pouze o dělnické obory, ale i ekonomické. Na pracovišti vidí například svařování pomocí robotů, tím si udělají představu, že se nejedná o škaredou práci. Po dokončení školy mohou u nás nastoupit do provozu, ale nenutíme je.

Máte nějaký podnikatelský vzor?

Vím, že můj praděd byl velkostatkář. Byl velmi chytrý. Já jsem původně podnikat nechtěl. Pro mě byla vrcholem mé kariéry pozice technického ředitele. Pak došlo v práci ke změnám a s kolegy jsme si říkali, že pokud chceme zachránit byznys, je nutné si firmu koupit. V jednom článku jsem uvedl, že jsem se stal kapitalistou proti své vůli.

Jak trávíte svůj volný čas? Věnujete se nějakému sportu?

Pravidelně hraji golf. Několikrát jsem hrál v Dubaji a úplně nejvíce se mi líbil golfový kurt ve Vietnamu. Další mojí oblíbenou sportovní aktivitou je chůze. Díky tomu znám Ostravu lépe, než kdybych jezdil jen autem. V letošním roce mám úžasný plán. Chci udělat 5 milionů kroků za rok 2021. Jinak relaxuji na dovolených, kam jezdíme se ženou.

(Autor: Lada Kutějová)