Za rozmanitými řemesly na jarmark do Muzea potravin a zemědělských stroj

Možnost seznámit se s klasickými řemesly budete mít na Moravskoslezském jarmarku v ostravském Muzeu potravin a zemědělských strojů, který najdete poblíž Dolu Hlubina v Dolních Vítkovicích. V sobotu 8. října 2022 si budete také moci vyzkoušet tradiční postupy výroby, které byly nebo ještě jsou typické pro venkovské oblasti. Součástí jarmarku bude prodej a ochutnávka regionálních produktů, gastroshow či vystoupení kapely Nowina. Začíná se už v 11 hodin, akce pak potrvá přibližně do 17 hodin.

Níže přinášíme výběr dílniček či vystavovatelů:

Keramická dílna, Zdeňka Orlíková
Originální točená keramika Zdeňky Orlíkové z Jezdkovic zahrnuje několik druhů nádob, hrnečky různých rozměrů, mísy a misky, džbány, aromalampy, svícny, nádoby na domácí kvašení, čajové nádobí, dekorativní objekty, ptačí krmítka a pítka, zahradní keramiku a další. Jako materiál používá kameninu i pórovinu. Většina výrobků je glazovaná uvnitř, ale zvenku je přírodní, bez glazury, jen s nepatrnou povrchovou úpravou. Nádobí z póroviny glazuje kompletně. Dává přednost přírodní keramice bez barev, používá jen hrnčířskou hnědou glazuru a barevně provádí jemné dekory, především přírodní motivy. Výrobky mají patřičné kompletní atesty pro výrobky určené pro styk s potravinami. V průběhu akce bude komentovaná ukázka práce na hrnčířském kruhu. Návštěvníci si následně mohou vyzkoušet práci na hrnčířském kruhu. Paní keramička bude zájemcům pomáhat s rukodělnou technikou.

Černé drátování, Magda Tesaříková Maislová
Umění v různých podobách bylo Magdě Tesaříkové Maislové blízké odmalička ať už šlo o poezii nebo malování. Své umělecké a řemeslné dovednosti rozšířila v roce 2008 také o tradiční černé drátování. Kromě rustikálních oplétaných hrnků, květináčů a sádláků vyrábí také užitné předměty pro domácnost – mísy, drátované i s keramickým dnem, ošatky, šperkovnice, háčky, koše a dekorace. Obzvláště si cení spolupráce s keramičkou Zdeňkou Orlíkovou. Díky její charakteristické keramice se stávají Magdiny drátované mísy s keramickým dnem nezaměnitelné. Kromě samotného drátování pořádá také akreditované výukové kurzy, na nichž si účastníci mohou osvojit základy tohoto tradičního lidového řemesla. Zájemci o tento obor se mohou zúčastnit workshopu s možností vyzkoušet si vyrobit drobný drátovaný výrobek.

Muzeum břidlice
V geologických mapách se Nízký Jeseník a Oderské vrchy objevují jako šedivá plocha. Ve skutečnosti se jedná o krajinu barevnou, malebnou a rozmanitou. Tvoří ji oblé zelené pastviny, hluboká údolí se starými řekami a potoky, výběžky lesů a osamělých skupin stromů skrývající staré lomy a doly. Zeleň střídají šedivě stříbřité haldy břidlic a výběžky skal. V dolinách i na kopcích se lesknou hladiny jezírek zatopených lomů, mnohdy s průzračnou vodou, jindy zarostlé řasou, ukrývající nesčetné druhy vodních živočichů. Krása a zvláštnost pozorovatelná v každém pohledu je často dílem přírody skloubeným s dílem člověka. Jednou z největších zvláštností Nízkého Jeseníku je tajemství země. Hlubinné břidlicové doly – dílo člověka, které vznikalo po dobu několika staletí. Toť krátká charakteristika geoparku Krajina břidlice. Návštěvníci budou mít možnost si vystříhat z břidlice srdíčko nebo jiný tvar. Nebude chybět ochutnávka historické hornické svačinky, přiblížení historie dobývání pokrývačské břidlice v Nízkém Jeseníku.

Otické zelí
Obec Otice je proslulá svým kysaným zelím. Kroniky uvádějí, že se v obci pěstuje již od roku 1886. Akciová společnost ZP Otice v této tradici úspěšně pokračuje a je v současnosti jedním z největších výrobců kysaného zelí v České republice. Ze speciálně vyšlechtěných odrůd hlávkového zelí, červeného i bílého, se osvědčeným pracovním postupem vyrábí Otické kysané zelí. Jednotlivé hlávky se očistí, zbaví košťálů a krouhají se. Dle originální receptury se poté přimíchá sůl, kmín a hořčičné semínko. Výslednou krouhanku v kádích rovnoměrně rozmisťují a sešlapávají ženy v bílých holinkách. Po důkladném ušlapání se nechává zelí v kádích zrát a v konečné fázi se plní do různě velkých balení. K oslavě zelí organizuje obec Otice ve spolupráci se ZP Otice, a. s. a dalšími spolupořadateli od roku 2011 Otické zelné slavnosti. V rámci jarmarku proběhne ukázka zpracování zelí, krouhání, šlapání a ochutnávka. Návštěvníci budou po celou dobu konání akce seznámeni s tradicí a historií pěstování a zpracování zelí v opavském regionu.

„Ani chlup nazmar!“, to je motto, kterým se řídí přadlenka Viera Kranz z Jadoli. S manželem a třemi dětmi – Jakubem, Dorotkou a Lindou, z jejichž jmen se název JaDoLi skládá – se na malé farmě uprostřed Beskyd snaží žít soběstačně, minimalisticky a tzv. zero waste . Zatímco manžel farmaří, paní Viera ručně zpracovává vlnu z vlastních i v okolí žijících oveček. Vlnu považuje za nedoceněný materiál, je totiž samočistící, antibakteriální a antimykotická, hřejivá i chladivá, a nezanechává žádný odpad. Kromě ovčí vlny zpracovává také srst psů, koček, koní, nebo angorského králíka, jehož „vlna“ je prý ze všech nejjemnější. Vedle toho pořádá různé workshopy a kurzy, kde svůj um předává dalším nadšencům.

Petr Pavlíček – Dřevěné výrobky zpod Gírové
Vyrábím, opravuji a restauruji truhlářské výrobky jako okna, dveře, stavebně-truhlářské konstrukce, překládané stropy, obklady, schodiště, zábradlí, ploty, stoly, lavice, židle, postele a jiný nábytek, doplňky do domácnosti jako věšáky, poličky, kříže apod. Dále misky, podnosy, žlaby, vařečky, lopatky, násady k nářadí, kosiska na míru, apod., za použití postupů tradiční ruční truhlařiny a uměleckořemeslného zpracování dřeva.
Výrobky povrchově upravuji přírodními oleji, olejovými laky a barvami olejovými, kazeinovými, volskou krví vlastní výroby dle vlastních nebo historických receptur. Jako lepidla využívám dle použití klasický kostní a kožní klíh, kazeinový klíh nebo volskou krev.

Weronika Łacek - Istebňanské křížkové vyšívání
Výšivky k regionálnímu kroji. Bižuterie s prvky křížkové výšivky, užitkové předměty zdobené výšivkou - ubrusy, polštáře atd. Vyšívám části tradičního kroje beskydských horalů - ženských kabotků, mužských košil a také šátků (chusty). Rozhodla jsem se také využít tradiční křížkové vyšívání, které se vyskytuje pouze na krojích a ubrusech, k výrobě bižutérie a užitkových výrobků. Začínala jsem od vyšívaných náramků, pak začaly také vznikat přívěsky k telefonům, ke klíčům, náušnice, apod.
V současné době se zabývám hlavně výrobou bižuterie. Část vzorů jsem získala od jiných žen, které se zabývají tradičním křížkovým vyšíváním. Hodně vzorů jsem také získala ze starých krojů, některé jsem navrhla sama.

Program ale bude daleko bohatší, vše najdete na stránkách muzea nebo třeba na Facebooku.

(hav)